Jana Mynářová
banner
pudukhepa.bsky.social
Jana Mynářová
@pudukhepa.bsky.social
Assyriologist and Egyptologist, devoted Wagnerian. Professor at Charles University, Prague. Co-editor of BASOR.
@janturek.bsky.social represented at the ASOR annual meeting 😉
November 20, 2025 at 4:46 PM
For those in the know … see you in Boston!
November 18, 2025 at 9:39 PM
17. listopadu 2025 na cestě “do práce”. Těžko bych si před 36 lety představila, že to bude zrovna Johns Hopkins Uni. Před dvěma lety mi tahle škola propůjčila status Fellow-by-Courtesy a já to pořád považuju za největší ocenění své dosavadní práce. A jsem za to neskutečně vděčná!
November 17, 2025 at 4:03 PM
10. Na fotografii z Kateřinské jeskyně pozorujeme jen nepravidelné svislé rýhy a škrábance, z nichž některé připomínají hvězdičky. „Znaky“ nejsou tvořeny standardními tvary klínků. I s velkou dávkou představivosti tu najdeme nanejvýš 1–2 tvary vzdáleně podobné klínopisným tahům.
November 13, 2025 at 8:24 AM
9. Klínopis se píše zleva doprava a shora dolů. Širší část klínku („hlava“) se nachází vlevo nebo nahoře podle směru tahu. Tvar, orientace a geometrie otisků jsou proto klíčové. Nahodilé rýhy či čárky, které vidíme na snímku, tento systém ani vzdáleně nepřipomínají.
November 13, 2025 at 8:24 AM
6. Chetitský klínopis tak vychází ze starobabylonského modelu a byl používán mezi 17. a 13. stol. př.n.l. Ortografie prokazuje snahu o zjednodušení: z více než 600 znaků starobabylonského repertoáru zůstalo v chetitských textech aktivních necelých 400 znaků.
November 13, 2025 at 8:24 AM
5. Chetitština skutečně patří mezi jazyky, které převzaly mezopotamský klínopis, avšak nikoli od staroasyrských obchodníků, jak se dříve soudilo. Šlo spíše o adaptaci starobabylonského klínopisu, která se do Anatolie patrně dostala během vojenských tažení chetitských králů.
November 13, 2025 at 8:24 AM
4. Nález se údajně spojuje s jiným objevem ze stejné lokality, který měl mít „chetitský původ“. Na této domněnce stojí i současná identifikace tohoto „klínopisného“ textu. Z lingvistického, archeologického i historického hlediska je taková interpretace zcela neudržitelná.
November 13, 2025 at 8:24 AM
3. Na snímku vidíme úlomek o šířce asi 3 cm se třemi řádky „textu“, oddělenými vodorovnými linkami . Použitý materiál je identifikován jako břidlice. Kamenné tabulky jsou ale na Předním východě vzácností (většinou jde o texty ze základových depositů či opisy královských nápisů).
November 13, 2025 at 8:24 AM
2. Zaměřím se pouze na samotný „text“. Stejně bychom však mohli rozebrat i použitý materiál či nálezový kontext. Obojí vyvolává řadu otázek – vždyť kámen byl pro tabulky používán jen ve zcela výjimečných případech a klínopis na Moravě? To vyžaduje hodně velkou představivost.
November 13, 2025 at 8:24 AM
17. V době, kde OSN projednává globální otázky, působí Kýrův nápis jako varování – už tyto texty slibovaly mír a obnovu, zatímco za nimi stála mocenská realita. Kýrův nápis tak není „chartou lidských práv“, ale je to skvělá lekce z královské propagandy. Klidný víkend všem.
September 27, 2025 at 10:59 AM
16. V moderní době získal Kýrův válec nový rozměr. V Íránu 20. století se stal symbolem identity a byl prezentován jako „první deklarace lidských práv“. Ve skutečnosti ale jde o fundační (zakládací) nápis, politicko-náboženskou propagandu určenou babylonskému publiku.
September 27, 2025 at 10:59 AM
15. Kýros mluví řečí poražených a tím se stává jejich legitimním vládcem. Tento motiv rezonuje i v biblické tradici (Ezdráš, 2. Paralipomenon), která Kýra líčí jako panovníka, jenž dovolil návrat judským exulantům a obnovu chrámu v Jeruzalémě.
September 27, 2025 at 10:59 AM
14. Kýros se tedy představuje nejen jako „bohem vyvolený“, ale i jako aktivní obnovitel města. Nápadné je, co text nezmiňuje: žádná slova o perském bohu Ahura Mazdovi. Celý dokument je formulován výhradně v babylonských pojmech a reáliích.
September 27, 2025 at 10:59 AM
13. Text zmiňuje řadu měst a oblastí, včetně těch nejvzdálenějších a Kýros prezentuje celou Mezopotámii jako prostor, který byl jako vládou obnoven a stabilizován. Připomíná i stavební zásahy v Babylónu – opravy hradeb Imgur-Enlil, budování nábřeží, instalaci bronzových vrat.
September 27, 2025 at 10:59 AM
12. Nejslavnější částí je ta, kdy říká, že „shromáždil bohy" (tj. jejich sochy) "a vrátil je do jejich svatyň“. Tento krok měl zásadní význam. Pro obyvatele Mezopotámie byla přítomnost soch bohů klíčová – jejich návrat znamenal, že města znovu „ožila“.
September 27, 2025 at 10:59 AM
11. Dále zdůrazňuje, že „uvolnil jho, jež nebylo určeno lidu“, tj. zrušil nucené práce a útlak. Nový vládce přinášel pořádek, spravedlnost a obnovu řádného chodu společnosti – opět přesně v duchu babylónské ideologie.
September 27, 2025 at 10:59 AM
10. V textu se Kýros představuje svými tituly a epitety: „Já jsem Kýros, král světa, velký král, král Babylónu, král Sumeru a Akkadu, král čtyř světových stran“. Jeho titulatura tak přímo navazuje na klasické mezopotámské panovnické tradice.
September 27, 2025 at 10:59 AM
9. Text tvrdí, že Kýros vstoupil do města „bez boje a v pokoji“. Cíl propagandy je jasný – ukázat Peršana jako osvoboditele, ne dobyvatele. Ve skutečnosti předcházely celé události krvavé střety, o kterých text mlčí.
September 27, 2025 at 10:59 AM
8. Pak přichází na scénu Kýros. Podle textu si ho vybral sám Marduk, který se „slitoval nad lidem, jenž byl jako mrtvoly“, a „vzal Kýra, krále Anšanu, za ruku“. Bůh ho povolal k vládě a osobně ho přivedl do Babylónu.
September 27, 2025 at 10:59 AM
7. Úvod textu je tvrdým útokem na Nabonida. Líčí ho jako krále, který „rušil obřady“, „přinášel nevhodné oběti“ a „utlačoval lid nucenými pracemi“. Tato rétorika nebyla nic nového – nový vládce často legitimizuje svou vládu očerňováním svého předchůdce.
September 27, 2025 at 10:59 AM
6. Babylón zůstával mocný a bohatý, ale vnitřně oslabený. Kýros tuto situaci využil. Vystupoval jako osvoboditel, který vrací řád a obnovuje božské kulty. Přesně o tom hovoří jeho nápis – je to legitimizační dokument nové moci.
September 27, 2025 at 10:59 AM
5. Situace v Babylónii byla složitá. Poslední král Nabonid vládl poněkud neortodoxně: upřednostňoval kult měsíčního boha Sína, zanedbával státního boha Marduka a dlouhá léta pobýval mimo hlavní město. To podlomilo jeho autoritu u babylonských kněží.
September 27, 2025 at 10:59 AM
4. Kdo byl ale Kýros II? Panoval v letech 559-530 př.n.l., původně jako král Anšanu v Persii. Nejprve porazil Médy (550), pak Lýdy (546) a nakonec Babylónii (539). Je tak povařován za zakladatele achaimenovské říše, největší mocnosti své doby.
September 27, 2025 at 10:59 AM
3. Je rok 539 př.n.l. a perský král Kýros II. Veliký vstupuje do Babylónu. Tímto krokem padá poslední velká předovýchodní mocnost a mění se politická mapa celé oblasti. Krátce poté vzniká text, který tuto událost oslavuje: Kýrův válec.
September 27, 2025 at 10:59 AM