Na Portálu občana se objevila petice za povinné zveřejnění zdrojových kódů softwarů použitých ve veřejné správě. Výjimku mají tvořit systémy spojené s bezpečností státu. Zakladatelem petice je Patrik Šoma. Petice požaduje povinnost zveřejňovat zdrojáky aplikací použitých ve všech oblastech veřejné správy. Dále by měl existovat veřejný repozitář zdrojových kódů s dostupnou historií, revizí a diskusí kolem úprav kódu. Petice žádá i veřejné aplikační rozhraní (API) pro přístup k otevřeným datům. Každý občan by měl také mít možnost bezpečné autentizace a přístupu ke svým vlastním datům. Čtvrtým bohdem je dohled a bezpečnost dat: “Zřízení specializovaného, odpovědného, úřadu nebo skupiny, která bude dohlížet na bezpečnost a funkci veřejných systémů, spravovat repozitáře, vytvářet dokumentaci a poskytovat veřejnosti podporu při využívání těchto systémů.” Autor také rozvedl hlavní důvody petice: Transparentnost. Veřejné instituce musí být odpovědné občanům. Open source software umožňuje kontrolu zdrojového kódu, brání zneužití a umožňuje včasné odhalení nebezpečných funkcí. Zároveň podporuje diskuzi, návrhy zlepšení i vznik alternativních řešení. Přehled o vynaložených financích. Daňový poplatník by měl mít možnost ověřit si, jak byly využity státní prostředky, na kterých se sám účastní. Dnes známe jen cenu zakázek, nikoli však posoudit kvalitu či efektivitu zpracování. Například pokud dojde k nahrazení stávajícího systému za nový, nelze ověřit co k takovému rozhodnutí vedlo a zda došlo ke zlepšení. Větší nezávislost na dodavatelích. Veřejné zakázky na vývoj softwaru vyhrávají firmy proto, aby si tím zajistily dlouhodobou a výhodnou spolupráci se státem. Protože však není povinnost zveřejnit zdrojový kód, stát se okamžitě stává závislým na dodavateli a jeho „know-how“. Povinnost zveřejnit zdrojový kód by motivovala k účasti zejména firmy, které věří ve vlastní dovednosti. Kód by vlastnila Česká republika a zmenšila by se tak závislost na externích firmách nebo dokonce jednotlivcích. Veřejnost by měla možnost revidovat zdrojový kód a podávat pozitivní i negativní zpětnou vazbu, což by mohlo pomoct jak dodavateli, tak státu a veřejnosti. Centrální řízení. V současnosti si jednotlivé úřady samostatně objednávají software u externích dodavatelů. Komunikaci s těmito firmami pak zajišťuje vztyčná osoba, která však obvykle nemá potřebnou odbornost v oblasti vývoje softwaru. Přesto rozhoduje o funkcionalitě, kvalitě i ceně řešení. Zavedením centrálního dohledu odborníků by se zvýšila efektivita vývoje a snížil počet duplicitních systémů napříč veřejnou správou. To by umožnilo sdílení znalostí, opakované využití kvalitních řešení a celkové snížení nákladů. Dodavatel kvalitního řešení by si tak přišel na více zakázek, zatímco ty méně kvalitní by nebyl důvod dále poptávat. Kyberbezpečnost. Otevřený kód umožňuje rychlou kontrolu a odhalení slabin. Veřejná kontrola zvyšuje kvalitu i důvěru. Komunita. I když komunitní řešení automaticky neznamená kvalitnější a bezpečnější software, může k tomu významně přispět. Diskuze, alternativní návrhy, revize,… Česká republika má mnoho kvalitních vývojářů a měla by usilovat o jejich rozvoj. Státní sektor by také mohl získat na atraktivitě pro vývojáře. Slavný softwarový aktivista si oblíbil Kofolu a v Česku označil Windows a macOS za počítačové viry