Kosmonautix
@kosmonautix.cz
Oficiální BS profil českého popularizačního webu informujícího o novinkách a zajímavostech v kosmonautice a souvisejících tématech.
Web: https://kosmonautix.cz/
YouTube: https://www.youtube.com/@kosmonautixczTV
Tento profil nespravuje Dušan Majer!
Web: https://kosmonautix.cz/
YouTube: https://www.youtube.com/@kosmonautixczTV
Tento profil nespravuje Dušan Majer!
Nová evropská raketa Ariane 6 startovala 12. února vůbec poprvé ve verzi 64, tedy se čtyřmi pomocnými urychlovacími bloky na tuhé pohonné látky.
Celkově se jednalo o šestý start rakety Ariane 6. Z toho pět startů bylo zcela úspěšných, v jednom případě šlo o částečné selhání.
Celkově se jednalo o šestý start rakety Ariane 6. Z toho pět startů bylo zcela úspěšných, v jednom případě šlo o částečné selhání.
February 15, 2026 at 5:44 PM
Nová evropská raketa Ariane 6 startovala 12. února vůbec poprvé ve verzi 64, tedy se čtyřmi pomocnými urychlovacími bloky na tuhé pohonné látky.
Celkově se jednalo o šestý start rakety Ariane 6. Z toho pět startů bylo zcela úspěšných, v jednom případě šlo o částečné selhání.
Celkově se jednalo o šestý start rakety Ariane 6. Z toho pět startů bylo zcela úspěšných, v jednom případě šlo o částečné selhání.
12. února odstartovala nejsilnější ruská raketa Proton.
Start s geostacionární meteorologickou družicí Elektro-L №5 byl původně naplánován na 15. prosince 2025, ale byl odložen kvůli závadě na horním stupni.
Právě pro horní stupeň Blok DM-03 byl toto vůbec poslední kosmický start.
Start s geostacionární meteorologickou družicí Elektro-L №5 byl původně naplánován na 15. prosince 2025, ale byl odložen kvůli závadě na horním stupni.
Právě pro horní stupeň Blok DM-03 byl toto vůbec poslední kosmický start.
February 15, 2026 at 2:58 PM
12. února odstartovala nejsilnější ruská raketa Proton.
Start s geostacionární meteorologickou družicí Elektro-L №5 byl původně naplánován na 15. prosince 2025, ale byl odložen kvůli závadě na horním stupni.
Právě pro horní stupeň Blok DM-03 byl toto vůbec poslední kosmický start.
Start s geostacionární meteorologickou družicí Elektro-L №5 byl původně naplánován na 15. prosince 2025, ale byl odložen kvůli závadě na horním stupni.
Právě pro horní stupeň Blok DM-03 byl toto vůbec poslední kosmický start.
Fotografie z nedávného startu mise Crew-12, která zamířila k Mezinárodní kosmické stanici v lodi Crew Dragon Freedom.
Astronauté Jessica Meir, Jack Hathaway, Sophie Adenot a Andrej Feďajev doplnili dlouhodobou posádku stanice.
Astronauté Jessica Meir, Jack Hathaway, Sophie Adenot a Andrej Feďajev doplnili dlouhodobou posádku stanice.
February 15, 2026 at 11:02 AM
Fotografie z nedávného startu mise Crew-12, která zamířila k Mezinárodní kosmické stanici v lodi Crew Dragon Freedom.
Astronauté Jessica Meir, Jack Hathaway, Sophie Adenot a Andrej Feďajev doplnili dlouhodobou posádku stanice.
Astronauté Jessica Meir, Jack Hathaway, Sophie Adenot a Andrej Feďajev doplnili dlouhodobou posádku stanice.
Evropská sonda Planck je známa hlavně díky kosmologickým výsledkům a měření reliktního záření.
Měla však i jiné úkoly a významně přispěla k dalším oblastem výzkumu. Zde například rozložení chladného plynu v Mléčné dráze a blízkých galaxiích. Tento výzkum pomohl pochopit rané fáze formování hvězd.
Měla však i jiné úkoly a významně přispěla k dalším oblastem výzkumu. Zde například rozložení chladného plynu v Mléčné dráze a blízkých galaxiích. Tento výzkum pomohl pochopit rané fáze formování hvězd.
February 14, 2026 at 6:00 PM
Evropská sonda Planck je známa hlavně díky kosmologickým výsledkům a měření reliktního záření.
Měla však i jiné úkoly a významně přispěla k dalším oblastem výzkumu. Zde například rozložení chladného plynu v Mléčné dráze a blízkých galaxiích. Tento výzkum pomohl pochopit rané fáze formování hvězd.
Měla však i jiné úkoly a významně přispěla k dalším oblastem výzkumu. Zde například rozložení chladného plynu v Mléčné dráze a blízkých galaxiích. Tento výzkum pomohl pochopit rané fáze formování hvězd.
Novomanželé Marie a Pierre Curie na svatební cestě v roce 1895. Svatbu měli v červenci toho roku a krátce na to se vydali na líbánky na cyklistickou výpravu.
V roce 1903 společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku, jako první manželský pár v historii. Po nich vyhrály cenu ještě tři další páry.
V roce 1903 společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku, jako první manželský pár v historii. Po nich vyhrály cenu ještě tři další páry.
February 14, 2026 at 2:03 PM
Novomanželé Marie a Pierre Curie na svatební cestě v roce 1895. Svatbu měli v červenci toho roku a krátce na to se vydali na líbánky na cyklistickou výpravu.
V roce 1903 společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku, jako první manželský pár v historii. Po nich vyhrály cenu ještě tři další páry.
V roce 1903 společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku, jako první manželský pár v historii. Po nich vyhrály cenu ještě tři další páry.
Čínská kosmická agentura CNSA otestovala záchranný systém své nové kosmické lodě Mengzhou.
Tato kosmická loď by měla Čínu dostat až k Měsíci, kde by Čína ráda přistála ve 30. letech tohoto století.
Tato kosmická loď by měla Čínu dostat až k Měsíci, kde by Čína ráda přistála ve 30. letech tohoto století.
February 14, 2026 at 10:35 AM
Čínská kosmická agentura CNSA otestovala záchranný systém své nové kosmické lodě Mengzhou.
Tato kosmická loď by měla Čínu dostat až k Měsíci, kde by Čína ráda přistála ve 30. letech tohoto století.
Tato kosmická loď by měla Čínu dostat až k Měsíci, kde by Čína ráda přistála ve 30. letech tohoto století.
Nosná raketa Vulcan společnosti United Launch Alliance v montážní hale. Raketa tuto halu právě opouští a chystá se k převozu na startovní rampu na floridském kosmodromu.
February 13, 2026 at 9:06 PM
Nosná raketa Vulcan společnosti United Launch Alliance v montážní hale. Raketa tuto halu právě opouští a chystá se k převozu na startovní rampu na floridském kosmodromu.
Americké město Cleveland, druhé největší město státu Ohio, na břehu Erijského jezera.
Snímek vznikl v rámci evropského projektu Copernicus a pořídila jej družice Sentinel.
Snímek vznikl v rámci evropského projektu Copernicus a pořídila jej družice Sentinel.
February 13, 2026 at 4:30 PM
Americké město Cleveland, druhé největší město státu Ohio, na břehu Erijského jezera.
Snímek vznikl v rámci evropského projektu Copernicus a pořídila jej družice Sentinel.
Snímek vznikl v rámci evropského projektu Copernicus a pořídila jej družice Sentinel.
Galaxii M33 (též NGC 598) v souhvězdí Trojúhelníku, jak ji viděla evropská astrometrická observatoř Gaia.
Galaxie je vzdálena 2,88 milionu světelných let a jde o třetí největší galaxii Místní skupiny, dosahuje průměru přes 60 000 světelných let.
Za dobrých podmínek je M33 vidět i pouhým okem.
Galaxie je vzdálena 2,88 milionu světelných let a jde o třetí největší galaxii Místní skupiny, dosahuje průměru přes 60 000 světelných let.
Za dobrých podmínek je M33 vidět i pouhým okem.
February 13, 2026 at 11:04 AM
Galaxii M33 (též NGC 598) v souhvězdí Trojúhelníku, jak ji viděla evropská astrometrická observatoř Gaia.
Galaxie je vzdálena 2,88 milionu světelných let a jde o třetí největší galaxii Místní skupiny, dosahuje průměru přes 60 000 světelných let.
Za dobrých podmínek je M33 vidět i pouhým okem.
Galaxie je vzdálena 2,88 milionu světelných let a jde o třetí největší galaxii Místní skupiny, dosahuje průměru přes 60 000 světelných let.
Za dobrých podmínek je M33 vidět i pouhým okem.
Čtyřnásobný americký astronaut Stephen Bowen (STS-126, STS-132, STS-133 a Crew-6) byl nedávno na návštěvě České republiky. Při té příležitosti poskytl i několik rozhovorů, jeden z nich pro Novinky cz.
www.novinky.cz/clanek/podca...
www.novinky.cz/clanek/podca...
Do vesmíru létáme, abychom zlepšili život na Zemi, řekl Novinkám astronaut NASA - Novinky
Astronaut NASA Stephen Gerald Bowen letěl do vesmíru poprvé už v roce 2008 na palubě raketoplánu Endeavour. Zopakoval to později i v raketoplánech Atlantis a Discovery. Za sebou má i několik výstupů d...
www.novinky.cz
February 13, 2026 at 8:12 AM
Čtyřnásobný americký astronaut Stephen Bowen (STS-126, STS-132, STS-133 a Crew-6) byl nedávno na návštěvě České republiky. Při té příležitosti poskytl i několik rozhovorů, jeden z nich pro Novinky cz.
www.novinky.cz/clanek/podca...
www.novinky.cz/clanek/podca...
Největší šanci na Nobelovu cenu za mnoho let má Česko nyní díky Tomáši Jungwirthovi z Fyzikálního ústavu AV ČR a jeho objevu nové formy magnetismu.
ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/...
ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/...
Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature
Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na p...
ct24.ceskatelevize.cz
February 12, 2026 at 10:04 PM
Největší šanci na Nobelovu cenu za mnoho let má Česko nyní díky Tomáši Jungwirthovi z Fyzikálního ústavu AV ČR a jeho objevu nové formy magnetismu.
ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/...
ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/...
Včerejší Mezinárodní den žen a dívek ve vědě připomnělo i pražské @planetum.bsky.social.
Významných žen, které mají zásluhu o rozvoj astronomie je značné množství. Planetum ale připomíná jmenovitě i Nancy G. Roman, která se velmi zasloužila i o rozvoj kosmických teleskopů.
Významných žen, které mají zásluhu o rozvoj astronomie je značné množství. Planetum ale připomíná jmenovitě i Nancy G. Roman, která se velmi zasloužila i o rozvoj kosmických teleskopů.
February 12, 2026 at 12:53 PM
Včerejší Mezinárodní den žen a dívek ve vědě připomnělo i pražské @planetum.bsky.social.
Významných žen, které mají zásluhu o rozvoj astronomie je značné množství. Planetum ale připomíná jmenovitě i Nancy G. Roman, která se velmi zasloužila i o rozvoj kosmických teleskopů.
Významných žen, které mají zásluhu o rozvoj astronomie je značné množství. Planetum ale připomíná jmenovitě i Nancy G. Roman, která se velmi zasloužila i o rozvoj kosmických teleskopů.
Paříž při pohledu z oběžné dráhy. Snímek vznikl v rámci programu Evropské kosmické agentury pro sledování Země.
February 12, 2026 at 6:42 AM
Paříž při pohledu z oběžné dráhy. Snímek vznikl v rámci programu Evropské kosmické agentury pro sledování Země.
Pohled na pilotované lety k Měsíci a dobývání kosmu z trochu jiného pohledu než jste tradičně zvyklí nabízí nový díl podcastu Romancov a spol.
Michael Romancov a Michal Tomeš rozebírají téma z hlediska politiky, žurnalistiky, sociální geografie a ekonomie.
www.youtube.com/watch?v=HYri...
Michael Romancov a Michal Tomeš rozebírají téma z hlediska politiky, žurnalistiky, sociální geografie a ekonomie.
www.youtube.com/watch?v=HYri...
Lidstvo se po pěti dekádách vrací k Měsíci. Jak se změnilo dobývání vesmíru od dob studené války?
YouTube video by Deník N
www.youtube.com
February 11, 2026 at 11:29 PM
Pohled na pilotované lety k Měsíci a dobývání kosmu z trochu jiného pohledu než jste tradičně zvyklí nabízí nový díl podcastu Romancov a spol.
Michael Romancov a Michal Tomeš rozebírají téma z hlediska politiky, žurnalistiky, sociální geografie a ekonomie.
www.youtube.com/watch?v=HYri...
Michael Romancov a Michal Tomeš rozebírají téma z hlediska politiky, žurnalistiky, sociální geografie a ekonomie.
www.youtube.com/watch?v=HYri...
Česká astronomka Tereza Jeřábková z Masarykovy univerzity se stala členkou poradní skupiny Evropské kosmické agentury.
February 11, 2026 at 2:51 PM
Česká astronomka Tereza Jeřábková z Masarykovy univerzity se stala členkou poradní skupiny Evropské kosmické agentury.
Nejjasnější hvězda noční oblohy Sirius v rentgenové části spektra. Snímek pořídila americká rentgenová observatoř Chandra.
Sirius je vzdálený 8,6 světelného roku a leží v souhvězdí Velkého psa. Na fotografii je nahoře vidět i jeho souputník, bílý trpaslík Sirius B.
Sirius je vzdálený 8,6 světelného roku a leží v souhvězdí Velkého psa. Na fotografii je nahoře vidět i jeho souputník, bílý trpaslík Sirius B.
February 11, 2026 at 12:16 PM
Nejjasnější hvězda noční oblohy Sirius v rentgenové části spektra. Snímek pořídila americká rentgenová observatoř Chandra.
Sirius je vzdálený 8,6 světelného roku a leží v souhvězdí Velkého psa. Na fotografii je nahoře vidět i jeho souputník, bílý trpaslík Sirius B.
Sirius je vzdálený 8,6 světelného roku a leží v souhvězdí Velkého psa. Na fotografii je nahoře vidět i jeho souputník, bílý trpaslík Sirius B.
Nejslavnější říční údolí světa, známý Grand Canyon, při pohledu z oběžné dráhy.
Řeka Colorado zde vytváří úchvatné přírodní útvary, chráněné i národním parkem.
Zde to trochu vypadá, jako by nešlo o kaňon, ale kopce. Řeka dole a naopak sníh nahoře nám ale pomáhají perspektivu pochopit.
Řeka Colorado zde vytváří úchvatné přírodní útvary, chráněné i národním parkem.
Zde to trochu vypadá, jako by nešlo o kaňon, ale kopce. Řeka dole a naopak sníh nahoře nám ale pomáhají perspektivu pochopit.
February 10, 2026 at 11:46 PM
Nejslavnější říční údolí světa, známý Grand Canyon, při pohledu z oběžné dráhy.
Řeka Colorado zde vytváří úchvatné přírodní útvary, chráněné i národním parkem.
Zde to trochu vypadá, jako by nešlo o kaňon, ale kopce. Řeka dole a naopak sníh nahoře nám ale pomáhají perspektivu pochopit.
Řeka Colorado zde vytváří úchvatné přírodní útvary, chráněné i národním parkem.
Zde to trochu vypadá, jako by nešlo o kaňon, ale kopce. Řeka dole a naopak sníh nahoře nám ale pomáhají perspektivu pochopit.
Na tomto snímku Hubbleova kosmického teleskopu vidíme planetární mlhovinu Vajíčko, která se nachází ve směru souhvězdí Labutě na severní obloze.
Jde o mlhovinu, která je od nás vzdálena jen asi 1000 světelných let a jde tedy o jednu z nám nejbližších mlhovin.
Jde o mlhovinu, která je od nás vzdálena jen asi 1000 světelných let a jde tedy o jednu z nám nejbližších mlhovin.
February 10, 2026 at 9:03 PM
Na tomto snímku Hubbleova kosmického teleskopu vidíme planetární mlhovinu Vajíčko, která se nachází ve směru souhvězdí Labutě na severní obloze.
Jde o mlhovinu, která je od nás vzdálena jen asi 1000 světelných let a jde tedy o jednu z nám nejbližších mlhovin.
Jde o mlhovinu, která je od nás vzdálena jen asi 1000 světelných let a jde tedy o jednu z nám nejbližších mlhovin.
Kabina a posádka Apolla 14 po přistání do vod Tichého oceánu. Od tohoto přistání uběhlo včera 55 let.
Pod vrtulníkem v síti je vytahován pilot velitelského modulu Staurt Roosa. Poblíž kosmické lodi v záchranném člunu sedí zády k fotografovi velitel Alan Shepard.
Pod vrtulníkem v síti je vytahován pilot velitelského modulu Staurt Roosa. Poblíž kosmické lodi v záchranném člunu sedí zády k fotografovi velitel Alan Shepard.
February 10, 2026 at 2:21 PM
Kabina a posádka Apolla 14 po přistání do vod Tichého oceánu. Od tohoto přistání uběhlo včera 55 let.
Pod vrtulníkem v síti je vytahován pilot velitelského modulu Staurt Roosa. Poblíž kosmické lodi v záchranném člunu sedí zády k fotografovi velitel Alan Shepard.
Pod vrtulníkem v síti je vytahován pilot velitelského modulu Staurt Roosa. Poblíž kosmické lodi v záchranném člunu sedí zády k fotografovi velitel Alan Shepard.
Nejvíce planet v obyvatelné zóně ze všech známých systémů má TRAPPIST-1. Jde o červeného trpaslíka ležícího 40 světelných let od nás ve směru souhvězdí Vodnáře. Má 7 známých planet.
Zde ve srovnání se Sluneční soustavou, ovšem s tím, že celý systém TRAPPIST-1 by se vešel do oběžné dráhy Merkuru.
Zde ve srovnání se Sluneční soustavou, ovšem s tím, že celý systém TRAPPIST-1 by se vešel do oběžné dráhy Merkuru.
February 10, 2026 at 10:14 AM
Nejvíce planet v obyvatelné zóně ze všech známých systémů má TRAPPIST-1. Jde o červeného trpaslíka ležícího 40 světelných let od nás ve směru souhvězdí Vodnáře. Má 7 známých planet.
Zde ve srovnání se Sluneční soustavou, ovšem s tím, že celý systém TRAPPIST-1 by se vešel do oběžné dráhy Merkuru.
Zde ve srovnání se Sluneční soustavou, ovšem s tím, že celý systém TRAPPIST-1 by se vešel do oběžné dráhy Merkuru.
3. 2. 1984 se odehrál start raketoplánu Challenger, který byl zajímavý tím, že bylo poprvé použito nové označení misí.
Předtím byly mise značeny zkratkou STS, za níž následovalo jediné číslo, třeba STS-1. Nově bylo označení složitější, jako v tomto případě, kdy byla mise označena jako STS-41-B.
Předtím byly mise značeny zkratkou STS, za níž následovalo jediné číslo, třeba STS-1. Nově bylo označení složitější, jako v tomto případě, kdy byla mise označena jako STS-41-B.
February 9, 2026 at 10:48 PM
3. 2. 1984 se odehrál start raketoplánu Challenger, který byl zajímavý tím, že bylo poprvé použito nové označení misí.
Předtím byly mise značeny zkratkou STS, za níž následovalo jediné číslo, třeba STS-1. Nově bylo označení složitější, jako v tomto případě, kdy byla mise označena jako STS-41-B.
Předtím byly mise značeny zkratkou STS, za níž následovalo jediné číslo, třeba STS-1. Nově bylo označení složitější, jako v tomto případě, kdy byla mise označena jako STS-41-B.
Nejpřesnější model toho, jak by měla vypadat naše vlastní galaxie Mléčná dráha.
Tento model vznikl na základě dat z evropské astrometrické observatoře Gaia, která před necelým rokem ukončila svou činnost.
Tento model vznikl na základě dat z evropské astrometrické observatoře Gaia, která před necelým rokem ukončila svou činnost.
February 9, 2026 at 8:03 PM
Nejpřesnější model toho, jak by měla vypadat naše vlastní galaxie Mléčná dráha.
Tento model vznikl na základě dat z evropské astrometrické observatoře Gaia, která před necelým rokem ukončila svou činnost.
Tento model vznikl na základě dat z evropské astrometrické observatoře Gaia, která před necelým rokem ukončila svou činnost.
První lidé, kteřípři jednom kosmickém letu strávili na oběžné dráze více než 100 dní byli sovětští kosmonauté Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov.
Odstartovali 15. 6. 1978 v Sojuzu 29, přistávali pak 2. 11. 1978 v Sojuzu 31. Jejich let tak trval 139 dní, 14 hodin a 47 minut.
Odstartovali 15. 6. 1978 v Sojuzu 29, přistávali pak 2. 11. 1978 v Sojuzu 31. Jejich let tak trval 139 dní, 14 hodin a 47 minut.
February 9, 2026 at 5:56 PM
První lidé, kteřípři jednom kosmickém letu strávili na oběžné dráze více než 100 dní byli sovětští kosmonauté Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov.
Odstartovali 15. 6. 1978 v Sojuzu 29, přistávali pak 2. 11. 1978 v Sojuzu 31. Jejich let tak trval 139 dní, 14 hodin a 47 minut.
Odstartovali 15. 6. 1978 v Sojuzu 29, přistávali pak 2. 11. 1978 v Sojuzu 31. Jejich let tak trval 139 dní, 14 hodin a 47 minut.
První kosmická stanice světa, sovětský Saljut 1. Na oběžnou dráhu se stanice dostala v dubnu 1971.
V kosmickém prostoru byla téměř půl roku a letěly k ní dvě posádky Sojuzů 10 a 11. Takto stanici zachytil odlétající Sojuz 11.
V kosmickém prostoru byla téměř půl roku a letěly k ní dvě posádky Sojuzů 10 a 11. Takto stanici zachytil odlétající Sojuz 11.
February 9, 2026 at 3:47 PM
První kosmická stanice světa, sovětský Saljut 1. Na oběžnou dráhu se stanice dostala v dubnu 1971.
V kosmickém prostoru byla téměř půl roku a letěly k ní dvě posádky Sojuzů 10 a 11. Takto stanici zachytil odlétající Sojuz 11.
V kosmickém prostoru byla téměř půl roku a letěly k ní dvě posádky Sojuzů 10 a 11. Takto stanici zachytil odlétající Sojuz 11.
Vodní nádrž Lipno při pohledu z oběžné dráhy. Co do rozlohy jde o největší přehradní nádrž v Česku.
Snímek vznikl v rámci evropského programu pro sledování Země Copernicus.
Snímek vznikl v rámci evropského programu pro sledování Země Copernicus.
February 9, 2026 at 10:36 AM
Vodní nádrž Lipno při pohledu z oběžné dráhy. Co do rozlohy jde o největší přehradní nádrž v Česku.
Snímek vznikl v rámci evropského programu pro sledování Země Copernicus.
Snímek vznikl v rámci evropského programu pro sledování Země Copernicus.