Kosmonautix
@kosmonautix.cz
Oficiální BS profil českého popularizačního webu informujícího o novinkách a zajímavostech v kosmonautice a souvisejících tématech.
Web: https://kosmonautix.cz/
YouTube: https://www.youtube.com/@kosmonautixczTV
Tento profil nespravuje Dušan Majer!
Web: https://kosmonautix.cz/
YouTube: https://www.youtube.com/@kosmonautixczTV
Tento profil nespravuje Dušan Majer!
Astronauté Eugene Cernan a Harrison Schmitt zpět ve velitelském modulu Apolla 17 po dokončení činnosti na Měsíci.
Stali se tak posledními muži, kteří se dosud prošli po povrhcu Měsíce. Ve velitelském modulu America na ně mezitím čekal třetí astronaut Ronald Evans.
Stali se tak posledními muži, kteří se dosud prošli po povrhcu Měsíce. Ve velitelském modulu America na ně mezitím čekal třetí astronaut Ronald Evans.
December 30, 2025 at 10:14 PM
Astronauté Eugene Cernan a Harrison Schmitt zpět ve velitelském modulu Apolla 17 po dokončení činnosti na Měsíci.
Stali se tak posledními muži, kteří se dosud prošli po povrhcu Měsíce. Ve velitelském modulu America na ně mezitím čekal třetí astronaut Ronald Evans.
Stali se tak posledními muži, kteří se dosud prošli po povrhcu Měsíce. Ve velitelském modulu America na ně mezitím čekal třetí astronaut Ronald Evans.
V Chile začala výstavba observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), největší pozemní observatoře zaměřené na gama záření.
www.astro.cz/clanky/ostat...
www.astro.cz/clanky/ostat...
Zahájena výstavba první a největší observatoře gama záření v Chile
„Jsme rádi, že můžeme přivítat toto inovativní zařízení do rodiny ESO. Je nám potěšením sledovat
www.astro.cz
December 30, 2025 at 7:55 PM
V Chile začala výstavba observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), největší pozemní observatoře zaměřené na gama záření.
www.astro.cz/clanky/ostat...
www.astro.cz/clanky/ostat...
Nové video popularizačního kanálu Dobré vědět se věnuje tomu, proč rakety obvykle nestarují z hor či z míst s vysokou nadmořskou výškou.
www.youtube.com/watch?v=LQSx...
www.youtube.com/watch?v=LQSx...
Proč rakety nestartují z vysokých hor? (Kromě Čínských)
YouTube video by Dobré vědět
www.youtube.com
December 30, 2025 at 5:21 PM
Nové video popularizačního kanálu Dobré vědět se věnuje tomu, proč rakety obvykle nestarují z hor či z míst s vysokou nadmořskou výškou.
www.youtube.com/watch?v=LQSx...
www.youtube.com/watch?v=LQSx...
Jak poznat, že daný snímek pořídil teleskop Jamese Webba? Poměrně jednoduše to lze podle hvězd naší Mléčné dráhy, které se na většině snímků vyskytují.
Zde je jedna velmi výrazná. Na snímcích JWST jsou tyto hvězdy typické svými osmi difrakčními hroty.
Zde je jedna velmi výrazná. Na snímcích JWST jsou tyto hvězdy typické svými osmi difrakčními hroty.
December 30, 2025 at 2:02 PM
Jak poznat, že daný snímek pořídil teleskop Jamese Webba? Poměrně jednoduše to lze podle hvězd naší Mléčné dráhy, které se na většině snímků vyskytují.
Zde je jedna velmi výrazná. Na snímcích JWST jsou tyto hvězdy typické svými osmi difrakčními hroty.
Zde je jedna velmi výrazná. Na snímcích JWST jsou tyto hvězdy typické svými osmi difrakčními hroty.
Na co v roce 2026 těšit v nepilotované kosmonautice? Podívejte se na přehled na našem webu.
Chystá se průzkum Měsíce, třeba čínská sonda Chang'e 7, dále japonská sonda MMX k marsovským měsícům Phobos a Deimos.
A možná se stihnou i starty teleskopů Plato a Roman.
kosmonautix.cz/2025/12/30/n...
Chystá se průzkum Měsíce, třeba čínská sonda Chang'e 7, dále japonská sonda MMX k marsovským měsícům Phobos a Deimos.
A možná se stihnou i starty teleskopů Plato a Roman.
kosmonautix.cz/2025/12/30/n...
December 29, 2025 at 11:26 PM
Na co v roce 2026 těšit v nepilotované kosmonautice? Podívejte se na přehled na našem webu.
Chystá se průzkum Měsíce, třeba čínská sonda Chang'e 7, dále japonská sonda MMX k marsovským měsícům Phobos a Deimos.
A možná se stihnou i starty teleskopů Plato a Roman.
kosmonautix.cz/2025/12/30/n...
Chystá se průzkum Měsíce, třeba čínská sonda Chang'e 7, dále japonská sonda MMX k marsovským měsícům Phobos a Deimos.
A možná se stihnou i starty teleskopů Plato a Roman.
kosmonautix.cz/2025/12/30/n...
Hvězdotvorný region N159 nacházející se v blízké sousední trpasličí nepravidelné galaxii Velké Magellanovo mračno.
To se nachází asi 160 000 světelných let od nás a najdeme ho na jižní obloze na rozhraní souhvězdí Tabulové hory a Mečouna. Z Evropy tedy galaxii vidět nelze.
To se nachází asi 160 000 světelných let od nás a najdeme ho na jižní obloze na rozhraní souhvězdí Tabulové hory a Mečouna. Z Evropy tedy galaxii vidět nelze.
December 29, 2025 at 8:05 PM
Hvězdotvorný region N159 nacházející se v blízké sousední trpasličí nepravidelné galaxii Velké Magellanovo mračno.
To se nachází asi 160 000 světelných let od nás a najdeme ho na jižní obloze na rozhraní souhvězdí Tabulové hory a Mečouna. Z Evropy tedy galaxii vidět nelze.
To se nachází asi 160 000 světelných let od nás a najdeme ho na jižní obloze na rozhraní souhvězdí Tabulové hory a Mečouna. Z Evropy tedy galaxii vidět nelze.
Posádka další ruské pilotované kosmické lodě Sojuz MS-29.
Velitelem bude Pjotr Dubrov, který už má z jednoho předchozího letu 355 dní v kosmu.
Palubní inženýrkou bude Anna Kikina, první občanka Ruska, která letěla na Crew Dragonu.
A druhým palubním inženýrem bude nováček z USA Anil Menon.
Velitelem bude Pjotr Dubrov, který už má z jednoho předchozího letu 355 dní v kosmu.
Palubní inženýrkou bude Anna Kikina, první občanka Ruska, která letěla na Crew Dragonu.
A druhým palubním inženýrem bude nováček z USA Anil Menon.
December 29, 2025 at 4:34 PM
Posádka další ruské pilotované kosmické lodě Sojuz MS-29.
Velitelem bude Pjotr Dubrov, který už má z jednoho předchozího letu 355 dní v kosmu.
Palubní inženýrkou bude Anna Kikina, první občanka Ruska, která letěla na Crew Dragonu.
A druhým palubním inženýrem bude nováček z USA Anil Menon.
Velitelem bude Pjotr Dubrov, který už má z jednoho předchozího letu 355 dní v kosmu.
Palubní inženýrkou bude Anna Kikina, první občanka Ruska, která letěla na Crew Dragonu.
A druhým palubním inženýrem bude nováček z USA Anil Menon.
Tání ledovců je velký problém naší doby. S výjimkou několika málo ledovců mizí téměř všechny ledovce na světě, horské i kontinentální.
Zde je vidět příklad z Islandu. Červená linie ukazuje stav ledovce z roku 1990, žlutá a modrá ukazují o kolik ustoupil do roku 2016, respektive 2025.
Zde je vidět příklad z Islandu. Červená linie ukazuje stav ledovce z roku 1990, žlutá a modrá ukazují o kolik ustoupil do roku 2016, respektive 2025.
December 29, 2025 at 1:30 PM
Tání ledovců je velký problém naší doby. S výjimkou několika málo ledovců mizí téměř všechny ledovce na světě, horské i kontinentální.
Zde je vidět příklad z Islandu. Červená linie ukazuje stav ledovce z roku 1990, žlutá a modrá ukazují o kolik ustoupil do roku 2016, respektive 2025.
Zde je vidět příklad z Islandu. Červená linie ukazuje stav ledovce z roku 1990, žlutá a modrá ukazují o kolik ustoupil do roku 2016, respektive 2025.
Na cos e těšit v astronomii v roce 2026? Podívejte se na stručný přehled, který představila hvězdárna v Brně.
www.hvezdarna.cz/novinky/hlav...
www.hvezdarna.cz/novinky/hlav...
Hlavu vzhůru: Průvodce nejúchvatnějšími úkazy roku 2026 | Hvězdárna a planetárium Brno
Rok 2026 bude rokem plným nebeské dynamiky – od vzácného zatmění Slunce, které se po dlouhé době vrátí do Evropy, po magický vánoční superúplněk.
www.hvezdarna.cz
December 28, 2025 at 11:10 PM
Na cos e těšit v astronomii v roce 2026? Podívejte se na stručný přehled, který představila hvězdárna v Brně.
www.hvezdarna.cz/novinky/hlav...
www.hvezdarna.cz/novinky/hlav...
Slunce na letní slunovrat 21. 6. 2017 z evropsko-americké observatoře SOHO.
Každý snímek ukazuje Slunce v jiné vlnové délce ultrafialového záření. Toho záření, před nímž nás chrání ozonová vrstva.
Každý snímek ukazuje Slunce v jiné vlnové délce ultrafialového záření. Toho záření, před nímž nás chrání ozonová vrstva.
December 28, 2025 at 4:56 PM
Slunce na letní slunovrat 21. 6. 2017 z evropsko-americké observatoře SOHO.
Každý snímek ukazuje Slunce v jiné vlnové délce ultrafialového záření. Toho záření, před nímž nás chrání ozonová vrstva.
Každý snímek ukazuje Slunce v jiné vlnové délce ultrafialového záření. Toho záření, před nímž nás chrání ozonová vrstva.
Poloostrov Istria v Chorvatsku při pohledu z oběžné dráhy. Snímek vznikl v rámci evropského programu Copernicus.
Na poloostrově je zajímavé třeba město Pula s krásně dochovaným římským amfiteátrem.
Na poloostrově je zajímavé třeba město Pula s krásně dochovaným římským amfiteátrem.
December 27, 2025 at 7:30 PM
Poloostrov Istria v Chorvatsku při pohledu z oběžné dráhy. Snímek vznikl v rámci evropského programu Copernicus.
Na poloostrově je zajímavé třeba město Pula s krásně dochovaným římským amfiteátrem.
Na poloostrově je zajímavé třeba město Pula s krásně dochovaným římským amfiteátrem.
Vzácný pohled na zákryt Země Měsícem.
Tento snímek vznikl v průběhu bezpilotní mise Artemis I v listopadu 2022. Tmavá plocha vlevo nahoře je Moskevské moře a tmavá tečka vlevo dole je kráter Ciolkovskij.
Za upozornění na snímek děkujeme @gabzdylpavel.bsky.social.
Tento snímek vznikl v průběhu bezpilotní mise Artemis I v listopadu 2022. Tmavá plocha vlevo nahoře je Moskevské moře a tmavá tečka vlevo dole je kráter Ciolkovskij.
Za upozornění na snímek děkujeme @gabzdylpavel.bsky.social.
December 27, 2025 at 3:53 PM
Vzácný pohled na zákryt Země Měsícem.
Tento snímek vznikl v průběhu bezpilotní mise Artemis I v listopadu 2022. Tmavá plocha vlevo nahoře je Moskevské moře a tmavá tečka vlevo dole je kráter Ciolkovskij.
Za upozornění na snímek děkujeme @gabzdylpavel.bsky.social.
Tento snímek vznikl v průběhu bezpilotní mise Artemis I v listopadu 2022. Tmavá plocha vlevo nahoře je Moskevské moře a tmavá tečka vlevo dole je kráter Ciolkovskij.
Za upozornění na snímek děkujeme @gabzdylpavel.bsky.social.
Obrázků vzdálenějšího vesmíru v ultrafialové oblasti spektra většinou moc neuvidíte. Spíše dominuje infračervená část.
Ale i takové snímky existují. Zde například velká spirální galaxie M31 v Andromedě na snímku amerického teleskopu GALEX.
Ale i takové snímky existují. Zde například velká spirální galaxie M31 v Andromedě na snímku amerického teleskopu GALEX.
December 26, 2025 at 9:51 PM
Obrázků vzdálenějšího vesmíru v ultrafialové oblasti spektra většinou moc neuvidíte. Spíše dominuje infračervená část.
Ale i takové snímky existují. Zde například velká spirální galaxie M31 v Andromedě na snímku amerického teleskopu GALEX.
Ale i takové snímky existují. Zde například velká spirální galaxie M31 v Andromedě na snímku amerického teleskopu GALEX.
Jen málo snímků kosmických observatoří se může chlubit tím, že se dostaly na obálku alba jednéz předních světových rockových kapel.
Tomuto snímku Hubbleova teleskopu, který zachycuje mlhovinu Přesýpací hodiny se to povedlo. V roce 2000 se dostal na obálku alba Binaural amerických Pearl Jam.
Tomuto snímku Hubbleova teleskopu, který zachycuje mlhovinu Přesýpací hodiny se to povedlo. V roce 2000 se dostal na obálku alba Binaural amerických Pearl Jam.
December 26, 2025 at 7:24 PM
Jen málo snímků kosmických observatoří se může chlubit tím, že se dostaly na obálku alba jednéz předních světových rockových kapel.
Tomuto snímku Hubbleova teleskopu, který zachycuje mlhovinu Přesýpací hodiny se to povedlo. V roce 2000 se dostal na obálku alba Binaural amerických Pearl Jam.
Tomuto snímku Hubbleova teleskopu, který zachycuje mlhovinu Přesýpací hodiny se to povedlo. V roce 2000 se dostal na obálku alba Binaural amerických Pearl Jam.
Víte o které kosmické observatoři se říká, že nás nejvíce přiblížila Bohu? Je to americká sonda COBE, jejíž snímky jeden z hlavních vědců propagoval slovy: "Zde se díváme do tváře Boha."
Tyto snímky ukazují první detailnější měření reliktního záření, kde jsou vidět teplotní a hustotní anizotropie.
Tyto snímky ukazují první detailnější měření reliktního záření, kde jsou vidět teplotní a hustotní anizotropie.
December 26, 2025 at 5:15 PM
Víte o které kosmické observatoři se říká, že nás nejvíce přiblížila Bohu? Je to americká sonda COBE, jejíž snímky jeden z hlavních vědců propagoval slovy: "Zde se díváme do tváře Boha."
Tyto snímky ukazují první detailnější měření reliktního záření, kde jsou vidět teplotní a hustotní anizotropie.
Tyto snímky ukazují první detailnější měření reliktního záření, kde jsou vidět teplotní a hustotní anizotropie.
Měsíční kráter Aristarchus, jak jej vyfotografovala americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO).
December 26, 2025 at 2:35 PM
Měsíční kráter Aristarchus, jak jej vyfotografovala americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO).
Naši kolegové z @klubskeptiku.bsky.social pořádají jako první přednášku roku 2026 tradiční shrnutí Dušana Majera, který bude hovořit o roku 2025 v kosmonautice.
Pokud jste z Prahy či okolí, určitě přijďte, bude to skvělé a určitě velmi zajímavé.
Pokud jste z Prahy či okolí, určitě přijďte, bude to skvělé a určitě velmi zajímavé.
December 26, 2025 at 12:00 PM
Naši kolegové z @klubskeptiku.bsky.social pořádají jako první přednášku roku 2026 tradiční shrnutí Dušana Majera, který bude hovořit o roku 2025 v kosmonautice.
Pokud jste z Prahy či okolí, určitě přijďte, bude to skvělé a určitě velmi zajímavé.
Pokud jste z Prahy či okolí, určitě přijďte, bude to skvělé a určitě velmi zajímavé.
Let raketoplánu Endeavour v květnu 1992 byl v mnoha ohledech výjimečný.
Šlo o první misi nového stroje, náhrady za zničený Challenger. Při letu proběhl první výstup do volného prostoru, jehož se účastnili tři astronauté.
A při přistání raketoplán vůbec poprvé využil brzdící a stabilizační padák.
Šlo o první misi nového stroje, náhrady za zničený Challenger. Při letu proběhl první výstup do volného prostoru, jehož se účastnili tři astronauté.
A při přistání raketoplán vůbec poprvé využil brzdící a stabilizační padák.
December 26, 2025 at 12:32 AM
Let raketoplánu Endeavour v květnu 1992 byl v mnoha ohledech výjimečný.
Šlo o první misi nového stroje, náhrady za zničený Challenger. Při letu proběhl první výstup do volného prostoru, jehož se účastnili tři astronauté.
A při přistání raketoplán vůbec poprvé využil brzdící a stabilizační padák.
Šlo o první misi nového stroje, náhrady za zničený Challenger. Při letu proběhl první výstup do volného prostoru, jehož se účastnili tři astronauté.
A při přistání raketoplán vůbec poprvé využil brzdící a stabilizační padák.
Co všechno dokázala sonda SOHO za třicet let své činnosti? To ukazuje následující obrázek.
Díky jejím datům vystudovalo mnoho studentů, byly publikovány tisíce vědeckých článků a odeslány terabajty dat.
Kromě toho pozorovala desetitisíce koronálních výronů hmoty, či tisíce komet.
Díky jejím datům vystudovalo mnoho studentů, byly publikovány tisíce vědeckých článků a odeslány terabajty dat.
Kromě toho pozorovala desetitisíce koronálních výronů hmoty, či tisíce komet.
December 25, 2025 at 8:59 PM
Co všechno dokázala sonda SOHO za třicet let své činnosti? To ukazuje následující obrázek.
Díky jejím datům vystudovalo mnoho studentů, byly publikovány tisíce vědeckých článků a odeslány terabajty dat.
Kromě toho pozorovala desetitisíce koronálních výronů hmoty, či tisíce komet.
Díky jejím datům vystudovalo mnoho studentů, byly publikovány tisíce vědeckých článků a odeslány terabajty dat.
Kromě toho pozorovala desetitisíce koronálních výronů hmoty, či tisíce komet.
Dnes si připomínáme i další významné výročí. 25. 12. roku 2021 totiž odstartoval do kosmického prostoru teleskop Jamese Webba.
Jedna z nejočekávanějších misí vůbec, vlajková loď astronomie 20. let 21. století se vydala na svou cestu na palubě evropské rakety Ariane 5.
Jedna z nejočekávanějších misí vůbec, vlajková loď astronomie 20. let 21. století se vydala na svou cestu na palubě evropské rakety Ariane 5.
December 25, 2025 at 4:57 PM
Dnes si připomínáme i další významné výročí. 25. 12. roku 2021 totiž odstartoval do kosmického prostoru teleskop Jamese Webba.
Jedna z nejočekávanějších misí vůbec, vlajková loď astronomie 20. let 21. století se vydala na svou cestu na palubě evropské rakety Ariane 5.
Jedna z nejočekávanějších misí vůbec, vlajková loď astronomie 20. let 21. století se vydala na svou cestu na palubě evropské rakety Ariane 5.
25. prosince 2004 ve 3 hodiny ráno našeho času zahájila evropská sonda Huygens, součást amerikco-evropské mise Cassini sestup k největšímu měsíci Saturnu, přes 5000 kilometrů velkému Titanu.
Sestup trval 22 dní a skončil úspěšným přistáním, které proběhlo 14. ledna 2005.
Sestup trval 22 dní a skončil úspěšným přistáním, které proběhlo 14. ledna 2005.
December 25, 2025 at 2:54 PM
25. prosince 2004 ve 3 hodiny ráno našeho času zahájila evropská sonda Huygens, součást amerikco-evropské mise Cassini sestup k největšímu měsíci Saturnu, přes 5000 kilometrů velkému Titanu.
Sestup trval 22 dní a skončil úspěšným přistáním, které proběhlo 14. ledna 2005.
Sestup trval 22 dní a skončil úspěšným přistáním, které proběhlo 14. ledna 2005.
Tak co, milí příznivci vesmíru. Dostali jste nějaký dárek s kosmonautickou či astronomickou tematikou? :-)
December 24, 2025 at 11:03 PM
Tak co, milí příznivci vesmíru. Dostali jste nějaký dárek s kosmonautickou či astronomickou tematikou? :-)
Takto se slaví Vánoce na palubě Mezinárodní kosmické stanice ve výšce přes 400 kilometrů na zemským povrchem.
December 24, 2025 at 8:42 PM
Takto se slaví Vánoce na palubě Mezinárodní kosmické stanice ve výšce přes 400 kilometrů na zemským povrchem.
Vánoce 1968 byly zcela výjimečné. Vůbec poprvé v historii byli totiž lidé u jiného kosmického tělesa.
Frank Borman, James Lovell a William Anders sice byli na svátky bez rodiny a tradiční vánoční pohody, přesto by s nimi asi mnohý měnil a užili si zcela výjimečný výánoční zážitek.
Frank Borman, James Lovell a William Anders sice byli na svátky bez rodiny a tradiční vánoční pohody, přesto by s nimi asi mnohý měnil a užili si zcela výjimečný výánoční zážitek.
December 24, 2025 at 2:10 PM
Vánoce 1968 byly zcela výjimečné. Vůbec poprvé v historii byli totiž lidé u jiného kosmického tělesa.
Frank Borman, James Lovell a William Anders sice byli na svátky bez rodiny a tradiční vánoční pohody, přesto by s nimi asi mnohý měnil a užili si zcela výjimečný výánoční zážitek.
Frank Borman, James Lovell a William Anders sice byli na svátky bez rodiny a tradiční vánoční pohody, přesto by s nimi asi mnohý měnil a užili si zcela výjimečný výánoční zážitek.
Máme tu Vánoce, tak trochu méně vážně.
Existují pěkné AI výtvory či fotomontáže, a pak ty strašné.
Několikrát jsem narazil na podobné výtvory jako vidíte na obrázku. Proč je to špatně?
Apollo bylo u Měsíce vždy jen jedno, takže takováto fotka nemohla nikdy vzniknout. Neměl by ji kdo vyfotit.
Existují pěkné AI výtvory či fotomontáže, a pak ty strašné.
Několikrát jsem narazil na podobné výtvory jako vidíte na obrázku. Proč je to špatně?
Apollo bylo u Měsíce vždy jen jedno, takže takováto fotka nemohla nikdy vzniknout. Neměl by ji kdo vyfotit.
December 24, 2025 at 12:05 PM
Máme tu Vánoce, tak trochu méně vážně.
Existují pěkné AI výtvory či fotomontáže, a pak ty strašné.
Několikrát jsem narazil na podobné výtvory jako vidíte na obrázku. Proč je to špatně?
Apollo bylo u Měsíce vždy jen jedno, takže takováto fotka nemohla nikdy vzniknout. Neměl by ji kdo vyfotit.
Existují pěkné AI výtvory či fotomontáže, a pak ty strašné.
Několikrát jsem narazil na podobné výtvory jako vidíte na obrázku. Proč je to špatně?
Apollo bylo u Měsíce vždy jen jedno, takže takováto fotka nemohla nikdy vzniknout. Neměl by ji kdo vyfotit.