Místo toho, abychom bojovali za osvobození od útlaku, upínáme se ke společenskému postavení, který získáváme skrze status oběti. Je až komicky snadné nám ublížit, ale je pro nás nesmírně těžké někomu druhému důvěřovat. Jednotlivce vnímáme jako reprezentanty hodnot celé jejich identitní komunity ...

Neochrání vás ve světě tam venku před diskriminací, nespravedlností a dokonce ani násilím. V levicových a liberálních kruzích však status oběti – spjatý s osobní prožitou zkušeností – funguje jako klíč k autoritě. ....

Vypěstovali jsme si kulturu, která je hluboce individualistická, kde, jste-li považováni za oběť, můžete-li si nárokovat status marginalizované identity, získáte sociální kapitál. Tento kapitál, na rozdíl od svého peněžního ekvivalentu, není přenosný mimo levicově a liberálně orientované prostředí.