Účet spravuje @bouba.cz
Senacherib vládl asyrské říši v letech 705–681 př. n. l. Byl členem Sargonovské dynastie Je známý svým obléháním Jeruzaléma, válkami v Babylonii i rozsáhlou výstavbou v Ninive.
Senacherib vládl asyrské říši v letech 705–681 př. n. l. Byl členem Sargonovské dynastie Je známý svým obléháním Jeruzaléma, válkami v Babylonii i rozsáhlou výstavbou v Ninive.
Sargonovská dynastie (722–612 př. n. l.) byla poslední vládnoucí dynastie Novoasyrské říše, započatá Sargonem II. a ukončená pádem Asyrské říše.
Nejslavnějším vládcem byl Aššurbanipal, autor rozsáhlé knihovny v Ninive.
Sargonovská dynastie (722–612 př. n. l.) byla poslední vládnoucí dynastie Novoasyrské říše, započatá Sargonem II. a ukončená pádem Asyrské říše.
Nejslavnějším vládcem byl Aššurbanipal, autor rozsáhlé knihovny v Ninive.
V básni Smrt Gilgameše Gilgameš ve snu pozná, že ani on smrti neunikne. Připraví oběti, lid odkloní Eufrat a pohřbí ho pod řeku. Po smrti vládne v podsvětí. Báseň ukazuje, že i hrdinové jsou smrtelní a nesmrtelnost tkví v paměti a řádu daném bohy.
V básni Smrt Gilgameše Gilgameš ve snu pozná, že ani on smrti neunikne. Připraví oběti, lid odkloní Eufrat a pohřbí ho pod řeku. Po smrti vládne v podsvětí. Báseň ukazuje, že i hrdinové jsou smrtelní a nesmrtelnost tkví v paměti a řádu daném bohy.
Proroctví Marduka je asyrský text ze 7. století př. n. l., který líčí, jak socha babylónského boha Marduka byla postupně unesena Chetity, Asyřany a Elamity, ale nakonec měla být navrácena skrze mocného babylónského krále.
Proroctví Marduka je asyrský text ze 7. století př. n. l., který líčí, jak socha babylónského boha Marduka byla postupně unesena Chetity, Asyřany a Elamity, ale nakonec měla být navrácena skrze mocného babylónského krále.
Sargon II. vládl Novoasyrské říši v letech 722–705 př. n. l. jako zakladatel sargonovské dynastie. Během jeho vlády říše expandovala a založil nové hlavní město Dur-Sharrukin.
Sargon II. vládl Novoasyrské říši v letech 722–705 př. n. l. jako zakladatel sargonovské dynastie. Během jeho vlády říše expandovala a založil nové hlavní město Dur-Sharrukin.
Legenda o Sargonovi z Akkadu popisuje jeho skromné původy: údajně byl vyplaven na vodu v košíku, zachráněn zahradníkem a vychován. Později vystoupil z dvorů krále Ur-Zababy, zvítězil nad soupeři a stal se vládcem prvního mezopotámského impéria.
Legenda o Sargonovi z Akkadu popisuje jeho skromné původy: údajně byl vyplaven na vodu v košíku, zachráněn zahradníkem a vychován. Později vystoupil z dvorů krále Ur-Zababy, zvítězil nad soupeři a stal se vládcem prvního mezopotámského impéria.
Příběh Ninurta a želva (nebo Ninurta a Enki) zachycuje střet Ninurty s želvou, kterou ustanovil bůh Enki. Želva symbolizuje nástrahu nebo chaos, který Ninurta musí překonat – příběh o boji pořádku proti zmatku, moci i odpovědnosti bohů.
Příběh Ninurta a želva (nebo Ninurta a Enki) zachycuje střet Ninurty s želvou, kterou ustanovil bůh Enki. Želva symbolizuje nástrahu nebo chaos, který Ninurta musí překonat – příběh o boji pořádku proti zmatku, moci i odpovědnosti bohů.
www.ethanjhulbert.org/sumerian-lit...
www.ethanjhulbert.org/sumerian-lit...
Melammu ve starověké Mezopotámii označovalo božskou záři či majestát, který obklopoval bohy, krále a posvátné předměty. Symbolizovalo nadpřirozenou moc, autoritu a posvátnost, viditelnou i neviditelnou, jež chránila a zároveň vzbuzovala respekt i bázeň.
Melammu ve starověké Mezopotámii označovalo božskou záři či majestát, který obklopoval bohy, krále a posvátné předměty. Symbolizovalo nadpřirozenou moc, autoritu a posvátnost, viditelnou i neviditelnou, jež chránila a zároveň vzbuzovala respekt i bázeň.
Mýtus o Enlilovi a Ninlil je sumerská stvořitelská báseň (cca 152 řádků) z 3. tisíciletí př. n. l. Popisuje, jak bůh Enlil potkal a oplodil bohyni Ninlil, což vedlo k porodu měsíčního boha Nanny, posléze i podsvětních bohů Nergala, Ninazu a Enbilulu.
Mýtus o Enlilovi a Ninlil je sumerská stvořitelská báseň (cca 152 řádků) z 3. tisíciletí př. n. l. Popisuje, jak bůh Enlil potkal a oplodil bohyni Ninlil, což vedlo k porodu měsíčního boha Nanny, posléze i podsvětních bohů Nergala, Ninazu a Enbilulu.
Kittum, nazývaná také Niĝgina, je mezopotámská bohyně ztělesňující pravdu. Uctívána v Sipparu, Bad-Tibiře a Raḫabu, jejíž kult dokládají chrámy a teoforická jména.
Kittum, nazývaná také Niĝgina, je mezopotámská bohyně ztělesňující pravdu. Uctívána v Sipparu, Bad-Tibiře a Raḫabu, jejíž kult dokládají chrámy a teoforická jména.
Kusu byla mezopotámská bohyně očisty a obilí, uctívaná v Nippuru (a později také v Lagaši, Aššuru a Uruku).
Kusu byla mezopotámská bohyně očisty a obilí, uctívaná v Nippuru (a později také v Lagaši, Aššuru a Uruku).
Ur‑Baba (také Ur‑Bau, sum. „sluha bohyně Bau“) vládl ve městě Lagaš cca 2157–2144 př.n.l. Pod jeho vládou Lagaš vzkvétal. Jeho dcera Ninalla se provdala za Gudea, který ho po smrti nahradil.
Ur‑Baba (také Ur‑Bau, sum. „sluha bohyně Bau“) vládl ve městě Lagaš cca 2157–2144 př.n.l. Pod jeho vládou Lagaš vzkvétal. Jeho dcera Ninalla se provdala za Gudea, který ho po smrti nahradil.
Král čtyř rohů světa byl titul prvně užitý Naram-Sínem v 23. stol. př. n. l., znamenající vládu nad „známým světem“. Používali ho panovníci z Akkadu, Asýrie a posledně Kýros Veliký v 539 př. n. l.
Král čtyř rohů světa byl titul prvně užitý Naram-Sínem v 23. stol. př. n. l., znamenající vládu nad „známým světem“. Používali ho panovníci z Akkadu, Asýrie a posledně Kýros Veliký v 539 př. n. l.
Pád Babylónu v letech 540–539 př.n.l. završil invazi Peršanů vedenou Kýrem Velikým: po vítězství v bitvě u Opis vstoupili do Babylónu – údajně bez odporu – svržením Nabonida.
Pád Babylónu v letech 540–539 př.n.l. završil invazi Peršanů vedenou Kýrem Velikým: po vítězství v bitvě u Opis vstoupili do Babylónu – údajně bez odporu – svržením Nabonida.
Tutu je menší mezopotámský bůh, původně ochránce Borsippy (města u Babylonu) v době Ur III, často se objevuje ve jménech úředníků.
Tutu je menší mezopotámský bůh, původně ochránce Borsippy (města u Babylonu) v době Ur III, často se objevuje ve jménech úředníků.
Aratta je legendární země sumerských mýtů o králích Enmerkarovi a Lugalbandovi. Považována za bájně bohatou na zlato, stříbro a lapis lazuli, odlehlou a těžce dostupnou. V textu Inanna opouští Arattu pro Uruk, který ji nakonec podmaní.
Aratta je legendární země sumerských mýtů o králích Enmerkarovi a Lugalbandovi. Považována za bájně bohatou na zlato, stříbro a lapis lazuli, odlehlou a těžce dostupnou. V textu Inanna opouští Arattu pro Uruk, který ji nakonec podmaní.
Enmerkar a pán Aratty je sumerský mýtus (~21. stol. př. n. l.): král Uruku požaduje od bohaté Aratty vzácné kovy pro chrámy, vysílá posla. Ten selže, Enmerkar vynalézá písmo, posílá hliněné destičky – to nakonec Arattu podmaní a zajistí mu tribut.
Enmerkar a pán Aratty je sumerský mýtus (~21. stol. př. n. l.): král Uruku požaduje od bohaté Aratty vzácné kovy pro chrámy, vysílá posla. Ten selže, Enmerkar vynalézá písmo, posílá hliněné destičky – to nakonec Arattu podmaní a zajistí mu tribut.