Pepa Daniel
@pepdan.bsky.social
Fyzika, věda, historie. Milovník přírody, fotbalu, suchého humoru a ironie, turistiky, vandrování, courání. Příležitostný amatérský detektorář a šutrofil. Hater demagogů zprava, zleva i středu. Lajk ≠ souhlas a nesouhlas ≠útok.
34/34 Josef Sahánek byl na konci roku 1941 zatčen. Po dlouhém výslechu na brněnských Kounicových kolejích podle některých pamětníků přiznal i činnost několika svých spolupracovníků, které tím zachránil a kteří mohli pokračovat v odboji. Zemřel na jaře 1942 v Mauthausenu.
November 21, 2025 at 1:50 PM
34/34 Josef Sahánek byl na konci roku 1941 zatčen. Po dlouhém výslechu na brněnských Kounicových kolejích podle některých pamětníků přiznal i činnost několika svých spolupracovníků, které tím zachránil a kteří mohli pokračovat v odboji. Zemřel na jaře 1942 v Mauthausenu.
33/34 Aktivně se podílel na opravách a snad i konstrukcích vysílaček, které ilegálně spojovaly protektorát s Londýnem. Spolupracoval mj. s prof. Františkem Koláčkem, který pro odboj vytipovával geograficky, klimatologicky a meteorologicky zajímavá místa pro výsadky.
November 21, 2025 at 1:50 PM
33/34 Aktivně se podílel na opravách a snad i konstrukcích vysílaček, které ilegálně spojovaly protektorát s Londýnem. Spolupracoval mj. s prof. Františkem Koláčkem, který pro odboj vytipovával geograficky, klimatologicky a meteorologicky zajímavá místa pro výsadky.
32/34 Byl jmenován do čela fyzikálního ústavu VUT v Brně od 17. 11. 1939. Nakonec se kvůli uzavření českých vysokých škol vedení ústavu nedočkal. Až později se ukázalo, že se skrz své vlastenecké cítění a znalosti fyzikální elektroniky dostal k odbojové skupině Obrana národa.
November 21, 2025 at 1:50 PM
32/34 Byl jmenován do čela fyzikálního ústavu VUT v Brně od 17. 11. 1939. Nakonec se kvůli uzavření českých vysokých škol vedení ústavu nedočkal. Až později se ukázalo, že se skrz své vlastenecké cítění a znalosti fyzikální elektroniky dostal k odbojové skupině Obrana národa.
30/34 Josef Sahánek (1896 - 1942) pocházel z Prahy. Zakotvil nakonec v Brně, kde se věnoval fyzice a meteorologii. Zabýval se vznikem a přenosem vysokofrekvenčních elektromagnetických oscilací v elektronkách. Jeho práce patřily k prvním v tomto oboru a dodnes je v zahraničí uznáván jako průkopník.
November 21, 2025 at 1:50 PM
30/34 Josef Sahánek (1896 - 1942) pocházel z Prahy. Zakotvil nakonec v Brně, kde se věnoval fyzice a meteorologii. Zabýval se vznikem a přenosem vysokofrekvenčních elektromagnetických oscilací v elektronkách. Jeho práce patřily k prvním v tomto oboru a dodnes je v zahraničí uznáván jako průkopník.
21/34 Kaucký nevěří. Chopí se banánků a nic. Hudba umlká. Sahánek přiskočí, položí Kauckému ruce na záda a hudba opět hraje! A dokonce jde ladit i skrz Kauckého! Vídeň, Praha a nakonec opět domácí Brno! Sahánek se usměje a vše zmlkne. To je vše. To, co má Ostrava a ještě trochu víc.
November 21, 2025 at 1:50 PM
21/34 Kaucký nevěří. Chopí se banánků a nic. Hudba umlká. Sahánek přiskočí, položí Kauckému ruce na záda a hudba opět hraje! A dokonce jde ladit i skrz Kauckého! Vídeň, Praha a nakonec opět domácí Brno! Sahánek se usměje a vše zmlkne. To je vše. To, co má Ostrava a ještě trochu víc.
11/34 Sešli se ve sklepní laboratoři se strohými stěnami, jen povinný univerzitní řád byl na stěně přibit. Na levo od vodovodu na stole voltmetr, na pravo ampérmetr, u protější stěny na stole leží obyčejná sluchátka a na vysoké kovové třinožce stojí starý amplion Radiolavox. Na podlaze dlažba.
November 21, 2025 at 1:50 PM
11/34 Sešli se ve sklepní laboratoři se strohými stěnami, jen povinný univerzitní řád byl na stěně přibit. Na levo od vodovodu na stole voltmetr, na pravo ampérmetr, u protější stěny na stole leží obyčejná sluchátka a na vysoké kovové třinožce stojí starý amplion Radiolavox. Na podlaze dlažba.
10/34 pak universitní profesoři dr. Josef Zahradníček a dr. Otakar Borůvka, profesor Benešovy techniky dr. Josef Velíšek, docent dr. Kaucký a dr. Potoček, ředitel brněnského radiojournalu inž. Slavík a redaktoři Lidových Novin Bedřich Golombek, Jaroslav Rejzek a Edvard Valenta.”
November 21, 2025 at 1:50 PM
10/34 pak universitní profesoři dr. Josef Zahradníček a dr. Otakar Borůvka, profesor Benešovy techniky dr. Josef Velíšek, docent dr. Kaucký a dr. Potoček, ředitel brněnského radiojournalu inž. Slavík a redaktoři Lidových Novin Bedřich Golombek, Jaroslav Rejzek a Edvard Valenta.”
9/34 Profesor Sahánek (na obr.) nejen že odhalil o co v Ostravě jde, ale našel formu, kterou novinářům efektně i efektivně demonstrovat svá zjištění. Dobové Lidové noviny píší: “Ve čtvrtek v 19 hodin sešla se na fysikálním ústavě u profesora dra Sahánka tato společnost: nejprve hostitel,
November 21, 2025 at 1:50 PM
9/34 Profesor Sahánek (na obr.) nejen že odhalil o co v Ostravě jde, ale našel formu, kterou novinářům efektně i efektivně demonstrovat svá zjištění. Dobové Lidové noviny píší: “Ve čtvrtek v 19 hodin sešla se na fysikálním ústavě u profesora dra Sahánka tato společnost: nejprve hostitel,
8/34 Proti tomu se ohradil ředitel brněnského Radiojournalu Antonín Slavík (na obrázku z wikipedie). Proč by český zázrak měli řešit Němci? A tak kontaktuje fyziky z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity kolem prof. Josefa Sahánka. A Brno Prahu předčilo!
November 21, 2025 at 1:50 PM
8/34 Proti tomu se ohradil ředitel brněnského Radiojournalu Antonín Slavík (na obrázku z wikipedie). Proč by český zázrak měli řešit Němci? A tak kontaktuje fyziky z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity kolem prof. Josefa Sahánka. A Brno Prahu předčilo!
13/14 Další výpočty ukázaly, že model sedí i na rotační spektra jader, která nebyla v souhlasu s rugbyovým míčem. A další důsledky objevu - třeba při simulaci štěpení těžkých jader - nás ještě čekají. Otsakuova práce je totiž ještě teplá, publikována byla letos v létě.
November 14, 2025 at 1:33 PM
13/14 Další výpočty ukázaly, že model sedí i na rotační spektra jader, která nebyla v souhlasu s rugbyovým míčem. A další důsledky objevu - třeba při simulaci štěpení těžkých jader - nás ještě čekají. Otsakuova práce je totiž ještě teplá, publikována byla letos v létě.
12/14 Po roce 2020 přišel zlom. Tokijská Univerzita a výzkumné centrum RIKEN spustili superpočítač Fugaku. Superpočítač, který je schopen pracovat s Otsukaovým složitým modelem. A výpočet byl velkým Otsukaovým vítězstvím. Podle jeho modelu našel systém konfiguraci s nejnižší energií ve tvaru mandle.
November 14, 2025 at 1:33 PM
12/14 Po roce 2020 přišel zlom. Tokijská Univerzita a výzkumné centrum RIKEN spustili superpočítač Fugaku. Superpočítač, který je schopen pracovat s Otsukaovým složitým modelem. A výpočet byl velkým Otsukaovým vítězstvím. Podle jeho modelu našel systém konfiguraci s nejnižší energií ve tvaru mandle.
11/14 V minulosti zjednodušené modely vnímali těžká jádra jako systém interagujících pevných částic. Otsuka změnil pohled a namodeloval jádro jako jeden mnohačásticový kvantový systém. Systém, rotující s kvantovými čísly pro rotaci a jejich průmět do osy rotace, jak tvrdí teorie.
November 14, 2025 at 1:33 PM
11/14 V minulosti zjednodušené modely vnímali těžká jádra jako systém interagujících pevných částic. Otsuka změnil pohled a namodeloval jádro jako jeden mnohačásticový kvantový systém. Systém, rotující s kvantovými čísly pro rotaci a jejich průmět do osy rotace, jak tvrdí teorie.
10/14 Problematiky se později chytil japonský vědec Takaharu Otsuka (*1952). Profesor Tokijské univerzity vypracoval naprosto nový model jádra těžkých prvků. Namísto rugbyového míče je protažené i ve třetí ose - triaxiální model “mandlového” jádra. Jenže jak to dokázat?
November 14, 2025 at 1:33 PM
10/14 Problematiky se později chytil japonský vědec Takaharu Otsuka (*1952). Profesor Tokijské univerzity vypracoval naprosto nový model jádra těžkých prvků. Namísto rugbyového míče je protažené i ve třetí ose - triaxiální model “mandlového” jádra. Jenže jak to dokázat?
8/14 Jedním z narušitelů teorie byl Alexandr Sergejevič Davydov (1912-1993). Jeho návrhy na to, že jádro není symetrické ani v jednom směru, zapadly bez experimentálního ověření. Sám Davydov tomu nevěnoval moc pozornosti, protože řešil mnohem zajímavější věci. Kvantovou biologii.
November 14, 2025 at 1:33 PM
8/14 Jedním z narušitelů teorie byl Alexandr Sergejevič Davydov (1912-1993). Jeho návrhy na to, že jádro není symetrické ani v jednom směru, zapadly bez experimentálního ověření. Sám Davydov tomu nevěnoval moc pozornosti, protože řešil mnohem zajímavější věci. Kvantovou biologii.
5/14 Aage Bohr (1922-2009) navázal na tatínka nejen ve fyzice, ale i v Nobelovkách. V roce 1975 se stal spolulaureátem mj. za objev, že jádra těžkých prvků nejsou kulatá, ale protažená jako rugbyový míč. V řezu nicméně symetricky kruhová. Tento objev vysvětlil řadu do té doby nevysvětlitelných jevů.
November 14, 2025 at 1:33 PM
5/14 Aage Bohr (1922-2009) navázal na tatínka nejen ve fyzice, ale i v Nobelovkách. V roce 1975 se stal spolulaureátem mj. za objev, že jádra těžkých prvků nejsou kulatá, ale protažená jako rugbyový míč. V řezu nicméně symetricky kruhová. Tento objev vysvětlil řadu do té doby nevysvětlitelných jevů.
4/14 Ernst byl jiný. Místo fyziky se dal na práva a místo fotbalu se dostal do dánské florbalové reprezentace. Hans se dal na medicínu (ale jeho syn se vrátil k fyzice). Z Erika vyrostl chemický inženýr. A konečně prostřední Aage, jaderný fyzik.
November 14, 2025 at 1:33 PM
4/14 Ernst byl jiný. Místo fyziky se dal na práva a místo fotbalu se dostal do dánské florbalové reprezentace. Hans se dal na medicínu (ale jeho syn se vrátil k fyzice). Z Erika vyrostl chemický inženýr. A konečně prostřední Aage, jaderný fyzik.
3/14 I Niels hrával fotbal. Ačkoliv s bratrem váleli v tehdejší nejvyšší lize (regionální Kodaňská) za Akademisk Boldklub, brankář Niels nebyl do repre povolán. A tak se věnoval naplno fyzice. Niels měl šest dětí, z toho se dospělosti dočkali čtyři kluci.
November 14, 2025 at 1:33 PM
3/14 I Niels hrával fotbal. Ačkoliv s bratrem váleli v tehdejší nejvyšší lize (regionální Kodaňská) za Akademisk Boldklub, brankář Niels nebyl do repre povolán. A tak se věnoval naplno fyzice. Niels měl šest dětí, z toho se dospělosti dočkali čtyři kluci.
2/14 První ucelený model atomu vymyslel dánský fyzik Niels Bohr (1885-1962). V roce 1922 mj. za to dostal Nobelovu cenu. Bohra celým životem provázely dvě věci - fyzika a fotbal. Jeho bratr Harald se dokonce dostal do národní reprezentace. Během doktorského studia matematiky.
November 14, 2025 at 1:33 PM
2/14 První ucelený model atomu vymyslel dánský fyzik Niels Bohr (1885-1962). V roce 1922 mj. za to dostal Nobelovu cenu. Bohra celým životem provázely dvě věci - fyzika a fotbal. Jeho bratr Harald se dokonce dostal do národní reprezentace. Během doktorského studia matematiky.
16/18 Jo, pěny je kolem nás hodně. A jak ji udělat stabilní je vždycky téma. Ať už jde o šlehačku na cukroví, pěnu v hasicích přístrojích, stabilizaci polymerů nebo pěnu pro dávkování kortikosteroidů. Takže i přemýšlení u piva může být lidstvu prospěšné!
November 5, 2025 at 4:21 PM
16/18 Jo, pěny je kolem nás hodně. A jak ji udělat stabilní je vždycky téma. Ať už jde o šlehačku na cukroví, pěnu v hasicích přístrojích, stabilizaci polymerů nebo pěnu pro dávkování kortikosteroidů. Takže i přemýšlení u piva může být lidstvu prospěšné!
14/18 Filmy se neustále obnovují, pěna se dynamicky vyvíjí a vytváří tak mnohem stabilnější systém. Koncentrace jednotlivých látek se dá řídit nuancemi některých parametrů při výrobě piva, takže celý proces vlastnosti pěny je řiditelný.
November 5, 2025 at 4:21 PM
14/18 Filmy se neustále obnovují, pěna se dynamicky vyvíjí a vytváří tak mnohem stabilnější systém. Koncentrace jednotlivých látek se dá řídit nuancemi některých parametrů při výrobě piva, takže celý proces vlastnosti pěny je řiditelný.
13/18 ale, zejména ten belgického typu, obsahuje promě proteinů a lipidů ještě kyseliny, které mění povrchové napětí. A celkově není ta síť proteinů tak stabilní. Což paradoxně vede ke stabilnější pěně. Proč? Protože se ve filmech neustále mění povrchové napětí, což vede k Marangoniho efektu.
November 5, 2025 at 4:21 PM
13/18 ale, zejména ten belgického typu, obsahuje promě proteinů a lipidů ještě kyseliny, které mění povrchové napětí. A celkově není ta síť proteinů tak stabilní. Což paradoxně vede ke stabilnější pěně. Proč? Protože se ve filmech neustále mění povrchové napětí, což vede k Marangoniho efektu.
11/18 Takže z oblasti s vyšším podílem alkoholu kapalina teče do oblastí s nižším podílem, aby vyrovnala gradient napětí. Tento jev je znám jako Marangoniho efekt. Nese jméno italského fyzika Carla Marangoniho (1840-1925) a uspokojivě byl vysvětlen až v polovině 20. století.
November 5, 2025 at 4:21 PM
11/18 Takže z oblasti s vyšším podílem alkoholu kapalina teče do oblastí s nižším podílem, aby vyrovnala gradient napětí. Tento jev je znám jako Marangoniho efekt. Nese jméno italského fyzika Carla Marangoniho (1840-1925) a uspokojivě byl vysvětlen až v polovině 20. století.
10/18 To zase bude slzet. Dolů z vínem namočené stěny sklenice potečou kapky. To i to je důsledkem vyrovnávání povrchového napětí. Alkohol má nižší povrchové napětí než voda. Takže tam, kde ho je méně, tam je povrchové napětí vyšší než tam, kde ho je více.
November 5, 2025 at 4:21 PM
10/18 To zase bude slzet. Dolů z vínem namočené stěny sklenice potečou kapky. To i to je důsledkem vyrovnávání povrchového napětí. Alkohol má nižší povrchové napětí než voda. Takže tam, kde ho je méně, tam je povrchové napětí vyšší než tam, kde ho je více.
5/18 Alfa i omega všeho je povrchové napětí. Pokud máme molekulu (třeba vody) v objemu, působí na ni síly ostatních molekul ze všech stran. Je-li na povrchu, působí na ni jen z jedné strany a z boku. Přitahují se a zároveň je přitahuje vnitřek kapaliny.
November 5, 2025 at 4:21 PM
5/18 Alfa i omega všeho je povrchové napětí. Pokud máme molekulu (třeba vody) v objemu, působí na ni síly ostatních molekul ze všech stran. Je-li na povrchu, působí na ni jen z jedné strany a z boku. Přitahují se a zároveň je přitahuje vnitřek kapaliny.
4/18 Jenže jak která pěna. Skupina vědců z ETH ve švýcarském Curychu si lámala hlavy - jak na to téma přišli, to si můžeme jen tipnout - proč u některých druhů piva pěna padá rychleji. Jasně, jiný styl výroby, jiné látky ve filmu mezi bublinami, jiné koncentrace, ale stejně, ty rozdíly!
November 5, 2025 at 4:21 PM
4/18 Jenže jak která pěna. Skupina vědců z ETH ve švýcarském Curychu si lámala hlavy - jak na to téma přišli, to si můžeme jen tipnout - proč u některých druhů piva pěna padá rychleji. Jasně, jiný styl výroby, jiné látky ve filmu mezi bublinami, jiné koncentrace, ale stejně, ty rozdíly!