Čtvrtina přihlášek ze SOŠ míří na programy, které jsou ve výrazném nesouladu se zaměřením původního SŠ studia. Absolventi mají tehdy nižší šanci na přijetí než při přijímačkách na obory související s jejich specializací.
7/
Čtvrtina přihlášek ze SOŠ míří na programy, které jsou ve výrazném nesouladu se zaměřením původního SŠ studia. Absolventi mají tehdy nižší šanci na přijetí než při přijímačkách na obory související s jejich specializací.
7/
Méně žádané obory = podobná pravděpodobnost přijetí pro absolventy všech typů SŠ
Více žádané obory = nůžky se rozevírají ve prospěch gymnazistů
5/
Méně žádané obory = podobná pravděpodobnost přijetí pro absolventy všech typů SŠ
Více žádané obory = nůžky se rozevírají ve prospěch gymnazistů
5/
Gymnazisté jsou ve svých přihláškách ambicióznější, hlásí se na žádanější školy – s tzv. větším převisem.
4/
Gymnazisté jsou ve svých přihláškách ambicióznější, hlásí se na žádanější školy – s tzv. větším převisem.
4/
V roce 2023 přihlášku podalo také 58 % maturantů ze středních odborných škol. Absolventi SOŠ tvoří téměř polovinu nastupující kohorty vysokoškoláků.
Kam se ale hlásí a jak se jim u přijímaček daří?
3/
V roce 2023 přihlášku podalo také 58 % maturantů ze středních odborných škol. Absolventi SOŠ tvoří téměř polovinu nastupující kohorty vysokoškoláků.
Kam se ale hlásí a jak se jim u přijímaček daří?
3/
V mezinárodním srovnání ale máme mezi mladými stále nízký podíl vysokoškolských studentů. Kvalifikovaný lidský kapitál je přitom klíčovým faktorem růstu moderních ekonomik.
2/
V mezinárodním srovnání ale máme mezi mladými stále nízký podíl vysokoškolských studentů. Kvalifikovaný lidský kapitál je přitom klíčovým faktorem růstu moderních ekonomik.
2/
Pracujeme s více variantami. Vyvážená by přinesla 73 mld. Kč.
Stát potřebuje posílit i efektivitu, což může přinést i stomiliardové úspory (vydali jsme). Zároveň trpí strukturálním deficitem a slibuje investice do vzdělávání, obrany či transformace energetiky.
7/
Pracujeme s více variantami. Vyvážená by přinesla 73 mld. Kč.
Stát potřebuje posílit i efektivitu, což může přinést i stomiliardové úspory (vydali jsme). Zároveň trpí strukturálním deficitem a slibuje investice do vzdělávání, obrany či transformace energetiky.
7/
✅ Méně úlev a výjimek pro kancelářské OSVČ, kapitál či spotřebu — férovější a systematičtější daně
✅ To znamená vyšší zdanění zejména pro ty, kteří dnes kvůli výjimkám odvádí nejmenší podíl z příjmů
(Oblíbený graf Prokopa)
6/
✅ Méně úlev a výjimek pro kancelářské OSVČ, kapitál či spotřebu — férovější a systematičtější daně
✅ To znamená vyšší zdanění zejména pro ty, kteří dnes kvůli výjimkám odvádí nejmenší podíl z příjmů
(Oblíbený graf Prokopa)
6/
✅ Vyplatí se téměř 1/2 pracujících
✅ Nízkopříjmové domácnosti si polepší o ~9 tis. ročně
✅Pozitivní efekt na spotřebu, regiony, sociální systém i stabilitu rodin
✅ Náprava celkové regrese – dnes nejméně procent z příjmů odvádí horní desetina
5/
✅ Vyplatí se téměř 1/2 pracujících
✅ Nízkopříjmové domácnosti si polepší o ~9 tis. ročně
✅Pozitivní efekt na spotřebu, regiony, sociální systém i stabilitu rodin
✅ Náprava celkové regrese – dnes nejméně procent z příjmů odvádí horní desetina
5/
✅ Nižší zdanění práce = až 50 tisíc lidí navíc na legálním trhu
✅ Rychlejší odpisy firem podpoří investice do inovací
✅ Spotřební daně sníží náklady na nemocnost a ztráty produktivity
To dlouhodobě znamená +0,4–0,7 % HDP ročně.
4/
✅ Nižší zdanění práce = až 50 tisíc lidí navíc na legálním trhu
✅ Rychlejší odpisy firem podpoří investice do inovací
✅ Spotřební daně sníží náklady na nemocnost a ztráty produktivity
To dlouhodobě znamená +0,4–0,7 % HDP ročně.
4/
Zatížením nízkopříjmové práce odrazujeme od legální práce. Přehlížíme škodlivost návykových látek. Nemotivujeme firmy k investicím.
Máme těžko obhajitelné výjimky. Daně kvůli tomu nefungují pro všechny stejně a vybíráme na méně, než bychom mohli.
2/
Zatížením nízkopříjmové práce odrazujeme od legální práce. Přehlížíme škodlivost návykových látek. Nemotivujeme firmy k investicím.
Máme těžko obhajitelné výjimky. Daně kvůli tomu nefungují pro všechny stejně a vybíráme na méně, než bychom mohli.
2/
www.paqresearch.cz/post/jednotn...
www.paqresearch.cz/post/jednotn...
— nájemníci
— samostatně žijící senioři
— samoživitelky s dětmi
6/
— nájemníci
— samostatně žijící senioři
— samoživitelky s dětmi
6/
Přináší to podobné zjištění. Patříme mezi státy se střední či nižší mírou příjmové chudoby.
Příjmy nejsou vše. Náš indikátor ale lépe vysvětluje i materiální deprivaci, spokojenost se životem či zdraví.
5/
Přináší to podobné zjištění. Patříme mezi státy se střední či nižší mírou příjmové chudoby.
Příjmy nejsou vše. Náš indikátor ale lépe vysvětluje i materiální deprivaci, spokojenost se životem či zdraví.
5/
Jednotná hranice ukazuje skutečné rozdíly mezi západními a novými EU státy.
V Bulharsku, Maďarsku či na Slovensku se pod hranicí nachází většina domácností.
4/
Jednotná hranice ukazuje skutečné rozdíly mezi západními a novými EU státy.
V Bulharsku, Maďarsku či na Slovensku se pod hranicí nachází většina domácností.
4/
Počítáme podíl populace, která má příjmy pod 60 % *evropské* mediánové domácnosti. Bereme přitom v potaz rozdílnost cen. (Parita kupní síly PPS).
V evropském srovnání máme pod hranicí chudoby 21 % domácností, nikoliv 10 %.
3/
Počítáme podíl populace, která má příjmy pod 60 % *evropské* mediánové domácnosti. Bereme přitom v potaz rozdílnost cen. (Parita kupní síly PPS).
V evropském srovnání máme pod hranicí chudoby 21 % domácností, nikoliv 10 %.
3/
Eurostat srovnává tzv. relativní příjmovou chudobu, která ukazuje podíl lidí pod 60 % mediánového příjmu.
Národní hranice ale nejsou mezi unijními zeměmi srovnatelné. Rakouský i Finský „chudý“ má reálné příjmy na úrovni české středněpříjmové domácnosti.
2/
Eurostat srovnává tzv. relativní příjmovou chudobu, která ukazuje podíl lidí pod 60 % mediánového příjmu.
Národní hranice ale nejsou mezi unijními zeměmi srovnatelné. Rakouský i Finský „chudý“ má reálné příjmy na úrovni české středněpříjmové domácnosti.
2/
Úkol nemůže zajistit jeden nástroj ani jedno ministerstvo. Musí jít o komplexní opatření, viz vějíř.
Zároveň to nevyžaduje extra peníze – "jen" jejich strategičtější využívání.
Úkol nemůže zajistit jeden nástroj ani jedno ministerstvo. Musí jít o komplexní opatření, viz vějíř.
Zároveň to nevyžaduje extra peníze – "jen" jejich strategičtější využívání.
V Česku se někdy chybně hovoří o vylidňování venkova. Ve skutečnosti nejde primárně o velikost obcí.
Lidé míří do socioekonomicky rozvinutých regionů. To však jen utvrzuje zaostávání chudších míst.
V Česku se někdy chybně hovoří o vylidňování venkova. Ve skutečnosti nejde primárně o velikost obcí.
Lidé míří do socioekonomicky rozvinutých regionů. To však jen utvrzuje zaostávání chudších míst.
I v nich samotných existují velmi odlišné lokality. V Moravskoslezském kraji existují ORP, kde nedokončí ZŠ 0,5 % i 12,8 % žactva.
Nerovnosti panují i uvnitř Libereckého, Královéhradeckého či Plzeňského kraje.
I v nich samotných existují velmi odlišné lokality. V Moravskoslezském kraji existují ORP, kde nedokončí ZŠ 0,5 % i 12,8 % žactva.
Nerovnosti panují i uvnitř Libereckého, Královéhradeckého či Plzeňského kraje.
viz Index ekonomického rozvoje, který pracuje s vývojem HDP, produktivitou práce a zaměstnaností.
Roli hrají i zdejší vzdělávací nerovnosti, které mají také velký regionální rozměr, jak ukázala Mapa vzdělávání.
viz Index ekonomického rozvoje, který pracuje s vývojem HDP, produktivitou práce a zaměstnaností.
Roli hrají i zdejší vzdělávací nerovnosti, které mají také velký regionální rozměr, jak ukázala Mapa vzdělávání.
To zní fajn. Trajektorie regionů se ale výrazně liší.
Růst táhla Praha a Jihomoravský kraj, ostatní regiony se přibližují jen pomalu, severní Čechy se průměru EU vzdalují.
Srovnejme s Polskem:
To zní fajn. Trajektorie regionů se ale výrazně liší.
Růst táhla Praha a Jihomoravský kraj, ostatní regiony se přibližují jen pomalu, severní Čechy se průměru EU vzdalují.
Srovnejme s Polskem:
"Na daních vybíráme 33,7 % HDP, zatímco průměr Evropy je kolem 39 %. Je možné navýšit daně, uspořit ve výdajích, a najít peníze na obranu. Ale vyžadovalo by to mnohem radikálnější přístup, než vidím dosud."
1/
"Na daních vybíráme 33,7 % HDP, zatímco průměr Evropy je kolem 39 %. Je možné navýšit daně, uspořit ve výdajích, a najít peníze na obranu. Ale vyžadovalo by to mnohem radikálnější přístup, než vidím dosud."
1/
Spodní pětina odvede 33 % svých skutečných zisků. Odvody jim zvyšují relativně vysoká minima. Často přitom pracují v prekérních podmínkách.
1. Navrhujeme jim ulevit
2. Snížit danění práce, ať mohou snáze na HPP
Spodní pětina odvede 33 % svých skutečných zisků. Odvody jim zvyšují relativně vysoká minima. Často přitom pracují v prekérních podmínkách.
1. Navrhujeme jim ulevit
2. Snížit danění práce, ať mohou snáze na HPP
Zároveň by to znamenalo plus až 25 mld. Kč ročně navíc na výběru soc. a zdrav. pojištění.
Část by se OSVČ vrátila ve vyšších důchodech, které jim hrozí nízké.
8/
Zároveň by to znamenalo plus až 25 mld. Kč ročně navíc na výběru soc. a zdrav. pojištění.
Část by se OSVČ vrátila ve vyšších důchodech, které jim hrozí nízké.
8/
Snížila by nerovnosti mezi podobnými typy pracovníků. Omezila švarcsystém a deformace trhu práce.
Odvody by vzrostly 60 % OSVČ, naopak 36 % by se snížily.
7/
Snížila by nerovnosti mezi podobnými typy pracovníků. Omezila švarcsystém a deformace trhu práce.
Odvody by vzrostly 60 % OSVČ, naopak 36 % by se snížily.
7/