Poté, co se Primordiální svět zapečetil, tak Yranderis byla z toho zoufalá. Už se nedokázala s nikým, kdo zůstal v Primordiálním světě, rozloučit, neboť už neměla přístup se tam dostat. Darthos a Celai jí dělali společnost, což byla pro Yranderis aspoň menší útěcha. Mirianna a Mirokuyo Snící vypudili ze všech dřívějších říší Prázdnotu a nechali všechny jedince purifikovat. Tím se Nákaza zvrátila, což se Duentosovi obzvláště nelíbilo.

Když Primordius spal, tak se mu ve snech vybavovaly vzpomínky opředchozím životě. Ve spánku mu po tváři tekly slzy, jak byl z tohozoufalý a smutný. Pořád se ptal v duchu, proč ho tehdy odloučili odVolvuse a následně zapečetili do dvou artefaktů, které jim vzalyvzpomínky a dospělý vzhled. Chtěl pomoci Miyovi, ale na druhou stranuse bál, že by ho s Volvusem opět setkal stejný osud.

Na počátku byla pouhá Prázdnota, která vypadala jako věčně nekončícípropast, kde ani špetka světla nebyla.V této Prázdnotě poletovala Kapka naděje a Zrnko stvoření. Tyto dvaelementy bytí se spojily a vytvořilo se Semínko vzniku. Po čase totosemínko vyklíčilo a vznikl z toho Květ zrodu v podobě lotosu, který potévyrostl do obřích rozměrů.Z tohoto květu se zrodili dva jedinci, první z nich byl kluk nebeských lidí