Mluvil jsem o tom krátce dnes ve 12:17 na ČRo. Tenhle týden jinak moc nestíhám.

No hlavně co teď ty plány USA na svržení Madura...

Ostatně ministr zahraničních věcí, který se oddává rekreačnímu hajlování a sbírá nacistické relikvie, bude pro ruskou propagandu přímo pohádkový materiál.

To bude velká nádhera.

Maduro má podporu armády, strany a pořád značného množství lidí v té zemi. Není tak osamocený jako třeba Ortega a Ortegová i ti mají stále tu podporu represivních složek a zbytků strany.

Mimochodem zrovna ten diktátor Ortega v roce 1990 prohrál volby a odešel od moci. Pinochet není zdaleka jediný.

Tady se určitě rozcházíme v tom, co chápeme jako dobrovolné.

Odvolat se prý ještě může.

Neodstoupil dobrovolně. I po prohraném referendu chtěl vládnout dál, ale zbytek junty ho už nepodpořil. Vedle toho už ta junta neměla mezinárodní podporu a třeba USA jednak trvali na férovém referendu a druhak posílaly peníze na kampaň opozici.

Já včera jen zaznamenal ten rozsudek a šel spát, takže nevím. Hlavní stejně je, jak na to zareaguje Trump :)

Neúspěch je pro Mileiho problém.

V říjnu budou volby do kongresu a pokud v nich jeho strana neuspěje, bude Milei jen těžko pokračovat v reformách.

Prohra navíc může odradit zahraniční investory.

Zdá se, že korupční kauza Mileiho sestry opravdu zatřásla s důvěrou v prezidenta a jeho vlády 4/4.

Peronisty zde vedl obhajující guvernér Axel Kicillof. Právě o něm se mluví jako o možném vyzyvateli Javiera Mileiho pro prezidentské volby v roce 2027. Šlo by o zajímavý duel dvou ekonomů s odlišnou ekonomickou i politickou vizí 3/4.

Včera se volilo v nejlidnatější provincii Buenos Aires. Tato provincie tvoří okolo 30% argentinského HDP a žije zde 40 % voličů.

V toto chvíli je sečteno sice jen 82% hlasů, ale opoziční peronisté vedou o více než 13 % 2/4.

Jak to bude dále je samozřejmě nejisté a můžeme si jen přát, aby případné kroky administrativy Donalda Trumpa byly řádně promyšlené a nevedly k ještě větší destabilizaci řady zemí v této části světa 14/14.

V kontextu dnešního vlákna je velmi důležité zmínit, že po konci studené války je situace jiná a USA přežití a rozvoji demokracie v Latinské Americe spíše pomáhají. Nedávným příkladem je, že pomohly zabránit převratu pravicové vlády v Guatemale v letech 2023 a 2024 13/14.

Zde stojí za zmínku i reporty organizace Freedom House. Ta se od roku 1973 zabývá hodnocením demokracie ve světě a významná část jejích finančních zdrojů pochází od vlády USA. V době studené války tato organizace prokazatelně nadržovala zemích, které měly pravicovou vládu a byly spojencem USA 12/14.

Když už je řeč o té Kubě, tak se hodí připomenout i jednu neúspěšnou intervenci a tou bylo proslulé vylodění v zátoce Prasat. U nás se tato událost dostala do učebnic jako vylodění v zátoce Sviní, čímž chtěl komunistický dějepis umocnit podlost této akce 11/14.

Obecně a vlastně k USA dost něžně se dá konstatovat, že především během studené války byla řada intervencí motivována snahou zabránit další kubánské revoluci. V logice této obavy USA často dost přeceňovaly nebezpečnost řady levicových povstaleckých skupin 10/14.

Ještě zajímavější byla během studené války situace v Chile. Dle řady odborníků zde USA nejprve podporovaly pučisty proti levicovému prezidentu Allendemu. Posléze ale začaly podporovat opozici proti Pinochetovi 9/14.

V tehdejší administrativě prezidenta Dwighta Eisenhowera měla řada lidí profesní, osobní nebo rodinné vazby na tuto společnost. Dnes se tak tato intervence často dává za příklad nezdravého vlivu korporací na zahraniční politiku USA nebo dokonce příklad korupce 8/14.