Za Starosty se do Poslanecké sněmovny dostali motivovaní kandidáti, kteří chtějí odvést dobrou práci pro demokracii. Držím jim v tom palce! A nám všem taky.

I v opozici k populistům se dá prosadit hodně. Třeba registr smluv nebo týden volna pro dobrovolníky navíc se mi podařilo jako poslanci protlačit z opozice. Jde to.

Myslím, že dojde k rehabilitaci opozice. Opozice není jen o obstrukcích. Je o oponentuře, předkládání alternativních řešení. Pro demokracii nutnost. A jak jsme podporovali Moderní sněmovnu, musíme v tom pokračovat.

Za všechno bude moci Brusel. Ale na to jsme za ta desetiletí už zvykli. O to hlasitěji budu uvádět věci na pravou míru. Považuji to za svůj úkol.

V Evropě se pravděpodobné budoucí vládní strany dobrovolně vyřadily z debat. V Evropě nejsou ANO, Motoristé a SPD ani v opozici, jsou mimo. Ale do Česka samozřejmě budou tvrdit, jak jsou všichni v Evropě hloupí, že jim nevychází vstříc.

Byť nemůžeme počítat s tím, že spasí vše. Škody nastanou. Útok na veřejnoprávní média bude jedním z prvních kroků. A přitom to bude se vydávat jako jejich posílení. Spojení ČT a ČRo, zrušení poplatku, tedy úspora pro každou rodinu? No kdo by nepodpořil, že? Ja teda ne…

Ale jestli si máme někdy projít ukázkou vlády populistů, které spojuje hlavně touha po vlastní moci a imunitě, teď je ta bezpečnější doba. Máme funkční demokratické záruky - prezident Petr Pavel, Ústavní soud i Senát.

Nikdo se nevzdává, nikdo není unavený více než tři roky od neospravedlněné ruské invaze do jejich země. Ani my bychom neměli být.
Svou cestu po Ukrajině pokračuji dál, ozvu se vám brzy.⁩⁩

Potkával jsem se s historikem, který se věnuje paralelám pádu Sovětského svazu a současné konstrukci režimu Vladimira Putina. Viděl jsem se také se zástupci občanské společnosti, kteří vytváří komunitu a už teď pracují na rekonstrukci Ukrajiny.

Ale vytrvají. Vědí, že budou v EU silnější a bohatší a Evropa s nimi. České podpory si moc váží.

Setkal jsem se tu s ex-velvyslancem v Česku Jevhenem Perebyjnisem, dnes je náměstkem ministra zahraničí. Podle něj má Ukrajina tři priority: zbraně, sankce a přístupové rozhovory do EU. Přiznávají, že je to pro ně těžké - bojovat proti agresorovi a zároveň plnit úkoly, aby se přiblížili Unii.

Zastavil jsem se u zdi se jmény a fotografiemi padlých ukrajinských vojáků. Ruský útok není vzdálený, oběti mají svoji tvář. Každá fotka představuje vyhaslý osud. Nedivím se, že se Ukrajinci nechtějí po takových zvěrstvech Rusákům vzdát. Rusové přinášejí jen zmar a smrt.

Bez ochrany vnějších hranic by se musely obnovit kontroly na vnitřních hranicích a Schengen by se tak rozpadl. Proto je v našem zájmu pomáhat s ochranou vnějších hranic. Děláme to pro sebe. A dnes slaví Schengen 40 let. Tak mu, teda vlastně nám, přeji dobrou kondici, abychom ho mohli slavit i dál.

Je to hromada let, ale pořád je pro mě každý přejezd hranic bez kontroly malý zázrak. Vždycky si připomenu, že to není samozřejmé. Že když nebudeme spolupracovat, můžou zase ploty vyrůst. A i my za to máme odpovědnost – za vnější hranice. Protože chrání i nás.