Nový rok v sobě často nese chuť něco změnit, zpomalit nebo naopak začít znovu s větším odhodláním. Knižní předsevzetí nejsou o tlaku ani o počtech, ale spíš o radosti ze čtení a návratu k tomu, co nám dělá dobře. Jsou to drobné osobní sliby, které nevyžadují dokonalost – jen otevřenou knihu a chuť se do ní ponořit.

Rok 2025 se pro mě stal rokem návratů ke knihám, které ve mně dokážou zanechat stopu – ať už tichou, nebo bolestně silnou. Četla jsem příběhy, které se dotýkaly lidské křehkosti, odvahy i naděje, a znovu jsem si uvědomila, jak moc dokáže literatura promlouvat do každodenního života. Ať už šlo o silné osudy ukryté v historických kulisách, nebo o fantazijní světy, jež mi nabídly únik a zároveň prostor k zamyšlení, každá kniha pro mě byla setkáním, které mě něčím obohatilo. Často jsem se ke čtení vracela s pocitem vděčnosti – za příběhy, které dokážou pohladit i zneklidnit zároveň.

Zimní pohádka ve mně zanechala spíše rozpačitý dojem, přestože mám Shakespearovu tvorbu velmi ráda. Už od prvních stránek jsem cítila, že tentokrát mezi mnou a textem nevzniká tak silné pouto jako u jiných jeho her. Přestože se jedná o dílo s typickými dramatickými prvky, čtení pro mě nebylo tak plynulé ani emotivně podmanivé, jak jsem u autora zvyklá.

Vážení čtenáři, měsíc prosinec je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

Vážení čtenáři,
měsíc listopad je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

Milí čtenáři, zvu vás na další společnou literární cestu do světa Středozemě. Tentokrát společně otevřeme třetí knihu velkolepé trilogie Pán prstenů – Návrat krále, která nás zavede k samotnému vrcholu příběhu o naději, loajalitě a odvaze postavit se temnotě. Věřím, že se opět necháme vtáhnout do děje, který v sobě spojuje epické bitvy, tichá osobní vítězství i melancholii konců, jež jsou zároveň novými začátky. Těším se, až se společně ocitneme na polích Pelennoru, v Minas Tirith i v těch nejzazších koutech lidské duše, kde se rozhoduje o osudu světa.

Druhý díl série Pán prstenů – Dvě věže je netradičně rozdělen do dvou samostatných částí, z nichž každá sleduje jinou skupinu postav. První část knihy se plně soustředí na Aragorna, Legolase, Gimliho, Pipina a Smíška, a rozvíjí dějovou linii, která se odvíjí od rozdělení společenstva na konci prvního dílu. Toto vyprávění nabízí čtenáři dostatek prostoru k pochopení nejen samotného dobrodružství, ale i vztahů a motivací jednotlivých hrdinů.

Vážení čtenáři, se zpožděním vám přináším souhrn všeho, co jsem přečetla v měsíci listopadu roku 2022. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

Kniha Země zapomenutá časem od Edgara Rice Burroughse mě zaujala především svou originalitou a neotřelým pojetím dobrodružného příběhu. Autor čtenáře zavádí do tajemného světa, který zůstal odříznutý od zbytku civilizace, a nabízí tak fascinující kombinaci prvků pravěku, neprobádaných míst a technického pokroku. Příběh se odvíjí svižně a čtenář se snadno nechá vtáhnout do napínavého děje, v němž se střetává staré s novým.

Vážení čtenáři, měsíc říjen je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

Na tuto knihu jsem narazila zcela náhodou – dostala se ke mně díky čtenářské výzvě na ČBDB, kam se pravidelně zapojuji. Red byla bonusovým titulem, do něhož jsem se pustila bez jakýchkoli očekávání. Upřímně jsem o této knize předtím vůbec neslyšela, a to je velká škoda. Náhody ale někdy vedou k těm nejlepším čtenářským objevům – a přesně to byl i tento případ.

Po putování se Společenstvem prstenu přichází čas pokračovat v dobrodružství, které uchvátilo čtenáře po celém světě. V druhém dílu Tolkienovy nesmrtelné trilogie, Pán prstenů: Dvě věže, se příběh rozděluje do několika linií – a každá z nich nabízí napětí, odvahu i záblesky naděje. Frodo a Sam se vydávají stále hlouběji do zemí stínu, zatímco Aragorn, Legolas a Gimli pokračují v honbě za unesenými přáteli. Temnota sílí, ale i v ní se najdou chvíle světla a přátelství, které dává sílu nevzdat se.

Devátou knihou, kterou jsem v rámci výzvy Rok s Tolkienem přečetla, se stal první díl slavné trilogie Pán prstenů – Společenstvo prstenu. Už od dětství patří filmové zpracování mezi mé oblíbené, a tak mě zajímalo, jak na mě zapůsobí původní knižní verze. Kniha mě mile překvapila svou hloubkou i tím, jak věrně se film drží Tolkienovy předlohy, což rozhodně nebývá u adaptací pravidlem.

Kniha Okcidentalismus: Západ očima nepřátel autorů Iana Burumy a Avishaie Margalita přináší jedinečný pohled na napjaté vztahy mezi Západem a Východem. Autoři se snaží rozplést spletitou síť předsudků, stereotypů a ideologií, které formovaly vnímání Západu mimo jeho hranice. Úvodní kapitola s výstižným názvem Střet generalizací dává tušit, že čtenář se vydává na cestu plnou intelektuálních výzev a hlubokých úvah o kulturních rozdílech i o vzájemném nepochopení civilizací.

Kniha Vyřídit si účty se ke mně dostala spíše náhodou – byla součástí bonusové nabídky v rámci Čtenářského koutku ČBDB. Za běžných okolností bych po tomto titulu pravděpodobně nesáhla, ale nakonec jsem ráda, že jsem mu dala šanci. Tato neplánovaná čtenářská zkušenost se ukázala jako zajímavé rozšíření obzorů a příjemné zpestření čtenářského repertoáru.

Kniha Nicholase Sparkse Jen pár zázraků je dojemným příběhem, který od prvních stran zasáhne čtenáře svou hloubkou a upřímností. Autor mistrně pracuje s emocemi – střídá chvíle napětí, naděje i bolesti a vytváří tak vyprávění, které se dotkne srdce každého, kdo v literatuře hledá lidskost a porozumění. Díky silné emotivní lince se čtenář snadno vcítí do postav a prožívá jejich radosti i ztráty, jako by byly jeho vlastní.

Vážení čtenáři, přináším vám souhrn všeho, co jsem přečetla v měsíci září roku 2022. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

Vážení čtenáři, měsíc září je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

„Nepropadejte panice!“ – tato slavná věta se stala symbolem humoru a nadhledu Douglase Adamse, britského spisovatele, jehož dílo spojuje inteligentní vtip, absurditu i hlubší filozofické podtóny. Adams dokázal proměnit zdánlivě nesmyslné otázky o smyslu života, vesmíru a vůbec v chytrou satiru o lidské existenci.

Kniha Jana Berwida-Buquoye Zpackaný atentát s podtitulem Tajuplné erotické pozadí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha aneb k čemu se měl přiznat můj otec! otevírá kontroverzní a dosud málo probádané otázky kolem jedné z nejznámějších událostí českých dějin. Autor se nespokojuje s oficiální verzí příběhu, jak ji známe z učebnic, ale nabízí čtenáři pohled zcela nový – a místy až šokující.

Vydávání knih je často spojeno s otázkou autorských práv. Pokud má být dílo zpřístupněno čtenářům i v jiné zemi, nakladatelství musí vyjednat práva na překlad. Tyto dohody umožňují, aby se příběh dostal k novému publiku v jejich rodném jazyce. Práva na překlad se prodávají buď přímo zahraničním nakladatelům, nebo prostřednictvím literárních agentů. Ti zprostředkovávají kontakt mezi autorem a trhem, kam má kniha zamířit.

Ke čtení hororu Kruh od Kodži Suzukiho jsem se dostala díky výzvě Čtenářského klubu ČBDB. Sama od sebe bych po této knize nejspíš nesáhla, a právě proto pro mě byla čtenářská zkušenost o to zajímavější. Ukázalo se, že někdy je dobré vystoupit z komfortní zóny a dát šanci žánru, kterému se běžně nevěnuji.

Milí čtenáři, po úspěšném společném čtení děl J. R. R. Tolkiena se nyní vydáme na další velkolepou cestu, která se zapsala do srdcí milionů lidí po celém světě. Tentokrát nás čeká Pán prstenů: Společenstvo prstenu, první díl slavné trilogie, která přenesla čtenáře do Středozemě plné odvahy, přátelství a boje mezi dobrem a zlem. Vydáme se spolu s hobitem Frodem, kouzelníkem Gandalfem, hrstkou statečných hobitů a odvážných druhů na cestu, která změní jejich i náš svět.

Kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky od J. R. R. Tolkiena je skvělým úvodem do světa Středozemě a potěší každého, kdo miluje dobrodružství, napětí i kouzelnou atmosféru fantasy. Příběh sleduje nečekané dobrodružství hobita Bilba Pytlíka, který se navzdory své pohodlné povaze vydává na dalekou a nebezpečnou výpravu. Putování plné draků, trpaslíků a tajemných míst má své kouzlo a působí jako pohádka, která však skrývá hlubší témata přátelství, odvahy a proměny osobnosti. Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky patří k příběhům, ke kterým se čtenář rád vrací. Sama jsem si dopřála re-reading této knihy, a i tentokrát mě dokázala pohltit stejně jako poprvé.

Ke knize Kořist od islandské autorky Yrsy Sigurðardóttir jsem se dostala v rámci společného čtení pořádaného instagramovým účtem @cteme.spolecne. Bez této příležitosti bych po knize sama od sebe pravděpodobně nesáhla, ale nakonec jsem byla velmi ráda, že jsem se do ní pustila.