Jo, je to síla. Jen občas musím knihu číst s přestávkami a tuhle musím. Asi jako Wounded Knee.

Měl jsem příležitost několik dní v trhu zjišťovat, co kdo kupuje v supermarketu. A po chvíli si člověk udělá obrázek a není to veselé zjišťování.

Complex story construction, gradual tying of threads, everything a good novelist must master. Sometimes I wonder if she's the new Dumas of urban fantasy.

Vy se nemůže vyjádřit jinak než ad hominem? Lol, to jste měl říct hned, ušetřili bychom si spoustu času.

Takže, abych to zjednodušil, když se vám nelíbí můj "tón" (asi "kdo je hnusnej na pokladní kvůli svý frustraci, je debil"...?), prostě mě nečtěte. A je to. Já řešit problémy panského pocitu někoho dál nebudu :-)

Navíc jsme původně nemluvili o konceptu slušného chování. Já jen popsal pár věcí, který, když to člověk začne blíž zkoumat, jsou prostě jednoduchá pravda. Vy jste nerozporoval technikálie, ale napálil mi ad hominem. To je rovněž mimo koncept.

Absurdní argumentace. Protože... Náš zákazník, náš pán "vocaď pocaď". Ty mantinely je právě to normální chování. Lejt na někoho, co on nemůže řešit, případně bejt hnusnej, NENÍ civilizované chování. Že v tom případě mám nadále "bejt pán", si myslí leda někdo, komu koncept uniká.

Je to jednoduché: netvářím se, já se tak k nim nechovám, tedy se lépe chovám. Pokud vás to tak vytáčí, popřemýšlejte nad tím.

Tolik k prvním vjemům. Stačí trocha základní logiky a prosté slušnosti. Asi jako "když pán za doplňovacím vozíkem kulhá, asi už toho nachodil fakt hodně a to za nijak zázračnou mzdu."

To první číslo je cena za jednotku, to druhé číslo cena za tenhle konkrétní kus. Kdo to nechápe, je málo chápavý. Kdo kvůli tomu je hnusný na pokladní, je debil. Velký debil.

Když si chcete stěžovat, najděte reklamace nebo manažera. Upracovaní lidé, co doplňují regály, a upr. pokladníci za to fak nemohou. Chápat by to měl každý, kdo není slabomyslný nebo si to o sobě aspoň chce myslet.

Když se na vás pořád usmívají, ptají se, jak budete platit, a zda chcete účet, neignorují vaše tantrum špatné nálady. Dělají jen to, co musí. Jen to, co mohou. Asi tu práci fakt potřebují.

Peněženku, kartu, telefon mějte po ruce. Nechat omarkovat nákup a pak začít lovit, divit se, kde to mám, bádat a hledat je bezohledné. Krom zakazníkům za vámi opět exiszenčně ohrožuje ty pracovníky.

Pracovat s aplikací kvůli slevě a aktualizace dělejte doma. Ne u té kasy. Šíleně je zdržíte, viz normy výše, ohrozíte a to nemluvím o rostoucí frontě a další frustraci, kterou oni za to pak dostanou jako kapky. Je to bezohledné.

Neptejte se jich, které zboží a jak je ve slevě. Nebo vy snad víte vše o těch tisících druhů a proměnách denně? Od toho máte letáky.

Neventilujte si na ně ve čtyři svou frustraci z pracovního dne. Oni vás musí obsloužit *stovky*! Nechápe fakt jen velký trouba.

Nesypte různé druhy pečiva do jednoho sáčku, který si pečlivě svážete. Pokladníkům šíleně ztížíte život a hrozba viz předešlé. Chcete ekologii? Tak si ty sáčky noste a použijte vícekrát. Tím nikoho neohrozíte.