Zatímco ve spodní části atmosféry má vodní pára oteplujícím efekt (zesiluje skleníkový efekt), ve stratosféře (~12–50 km) může mít efekt opačný. Po erupci Hunga převládla schopnost vodní páry vyzařovat teplo do vesmíru, což vedlo k měřitelnému ochlazení stratosféry o 0,5–1 °C.
Zatímco ve spodní části atmosféry má vodní pára oteplujícím efekt (zesiluje skleníkový efekt), ve stratosféře (~12–50 km) může mít efekt opačný. Po erupci Hunga převládla schopnost vodní páry vyzařovat teplo do vesmíru, což vedlo k měřitelnému ochlazení stratosféry o 0,5–1 °C.
Erupce vedla k čistému ochlazujícímu působení –0,4 W/m² v horní části atmosféry, což odpovídá zhruba –0,05 °C globální průměrné teploty.
Mechanismus byl ale jiný: do stratosféry se dostalo obrovské množství vodní páry – její obsah tam vzrostl asi o 10–15 %.
Erupce vedla k čistému ochlazujícímu působení –0,4 W/m² v horní části atmosféry, což odpovídá zhruba –0,05 °C globální průměrné teploty.
Mechanismus byl ale jiný: do stratosféry se dostalo obrovské množství vodní páry – její obsah tam vzrostl asi o 10–15 %.
Většina velkých erupcí klima ochlazuje díky oxidům síry – zvyšují odrazivost atmosféry a snižují množství sluneční energie dopadající na povrch.
U Hunga Tonga ale byly emise síry překvapivě malé – většinu síry zachytila voda.
juser.fz-juelich.de/record/10491...
Většina velkých erupcí klima ochlazuje díky oxidům síry – zvyšují odrazivost atmosféry a snižují množství sluneční energie dopadající na povrch.
U Hunga Tonga ale byly emise síry překvapivě malé – většinu síry zachytila voda.
juser.fz-juelich.de/record/10491...