Česká národní banka poprvé nakoupila digitální aktiva. Mimo rámec devizových rezerv vytvořila testovací portfolio v hodnotě 1 milionu dolarů. Jde o aktiva založená na blockchainu, vedle bitcoinu zahrne také testovací investici do USD stablecoinu a tokenizované depozitum provedené na blockchainu. Celkový objem se nebude aktivně navyšovat. Cílem je získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv a ověřit související procesy. Nákup schválila bankovní rada 30. října po projednání analýzy dalších tříd aktiv. ČNB uvádí, že digitální aktiva se vyvíjejí a pronikají do portfolií fondů i firem, a chce být na případné změny připravena. Zároveň ale neplánuje v dohledné době zařadit bitcoin či jiná digitální aktiva do svých devizových rezerv. O dalších třídách aktiv zatím nerozhodla a proto zveřejnila pouze část analýzy věnované možnosti investování do digitálních aktiv. Guvernér Aleš Michl v minulosti opakovaně prosazoval zahrnutí Bitcoinů do rezerv, a to v hodnotě až stovek miliard korun. Dříve v rozhovoru pro Financial Times prohlásil, že nejznámější kryptoměna by se na celkových rezervách banky mohla podílet až z 5 %. Následně na síti X svá prohlášení mírnil s tím, že Bitcoin je jedním ze zvažovaných aktiv. Nový projekt tvůrců Trezoru získal Nýdrlovy jako investory Nyní Michl uvádí, že od původní myšlenky prozkoumat decentralizovaný bitcoin z pohledu centrální banky se záběr rozšířil i na budoucnost plateb a tokenizaci aktiv. „Vedle bitcoinu tak byly zařazeny také stablecoiny a tokenizovaná depozita,“ vysvětluje. ČNB chce za dva až tři roky představit celkové vyhodnocení. „Je reálné, že si v budoucnu bude možné za koruny snadno koupit tokenizovaný český dluhopis – a nejen to. Jedním klepnutím espresso, druhým investice pro úspory: například dluhopis nebo jiné aktivum, které dosud bývalo spíše pro větší investory. Jako centrální banka si chceme tuto cestu otestovat,“ představuje si guvernér. Test prověří celý řetězec procesů spojených s nákupem, držením a správou digitálních aktiv – od technické správy klíčů a víceúrovňového schvalování přes krizové scénáře, bezpečnost a AML až po vypořádání, účetnictví a audit. Držba je oddělena od devizových rezerv. Nemá tak ovlivnit schopnost ČNB provádět intervence ani měnovou politiku. Zároveň jde o marginální částku ve srovnání s tím, jaká aktiva ČNB spravuje. Milion dolarů v kryptu nepředstavuje ani tisícinu procenta z devizových rezerv. Současně ČNB spustila inovační hub ČNB Lab. Ten má zastřešit testování blockchainových řešení, nástrojů umělé inteligence či obecněji inovací v platebním styku, včetně okamžitých plateb. Trezor přišel s peněženkou, která má odolat kvantovému útoku. Sílu čipu, který k tomu vytvořil, si prý zájemci můžou testovat

Vydatelství Mafra pravděpodobně brzy změní majitele. Novým majitelem poloviny firmy se má stát podnikatel Pavel Tykač, který před dvěma lety koupil také fotbalový klub Slavia Praha. Transakce je už dohodnuta a blíží se její veřejné oznámení.S odvoláním na několik na sobě nezávislých zdrojů to napsal server Seznam Zprávy. Tykač podniká v energetice. Prostřednictví kyperské společnosti ovládá skupinu Sev.En, které patří například elektrárna ve Chvaleticích a další provozy.  Mafru od února 2024 vlastní skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Ta ji koupila v roce 2024 od holdingu Agrofert Andreje Babiše. Mafra vydává deníky Mladá fronta DNES a Metro, provozuje mediální servery iDNES, Lidovky.cz, Express a další a služby Rajče či Acomware. Vlastní také Rádio Impuls nebo televizi Óčko. Letos v červnu skupina prodala web Ticketportal, který slouží k prodeji a nákupu vstupenek na kulturní akce. Novým majitelem portálu se stala společnost AS Piletilevi PLG, která už dříve majetkově vstoupila také do portálu Ticketstream.

Český bikesharing Rekola hledá peníze na rychlejší rozvoj. Minule zafungovala emise dluhopisů, ze kterých firma získala pět milionů. Nabízela je přitom na Discordu. Nyní chce nasbírat dvojnásobek a uživatelům o tom dala vědět mimo jiné v newsletteru. Cílem je udat 200 dluhopisů s hodnotou 50 tisíc korun. „S dluhopisy zatím stále oslovujeme napřímo naše uživatele, podle zájmu je případně nabídneme i široké veřejnosti,“ popisuje Jan Střecha z Rekol. Peníze z dluhopisů firma využívá na nákupy vyšších stovek nových jízdních kol a zároveň na nákup náhradních dílů. Část se pravděpodobně objeví v zahraničí, část i v českých a slovenských městech. Přesně rozdělení bude záležet na výběrových řízeních i na tom, jak bude pokračovat projekt ve spojení s Lítačkou. Ta spočívá v nabídce krátkých jízdy zdarma pro uživatele, pokud mají kupón na hromadnou dopravu. Předchozí částku 5 milionů korun z dluhopisů se firmě podařilo získat během dvou týdnů prostřednictvím fanouškovské základny na platformě Discord a cíleného oslovení uživatelů skrz další komunikační kanály. O možnosti zakoupit si dluhopisy podle firmy vědělo necelých sedmnáct tisíc lidí. Společnost při té příležitosti uvedla, že získané prostředky využije na nákup nových kol i elektrokol, která umožní rozšíření služby v Praze a dalších městech nejen v Česku. Musejí stáhnout z Prahy koloběžky, tak se obracejí k elektrokolům. Lime jich do města nasazuje tisícovku

„Armáda pod vedením Karla Řehky nakoupila software pro prolamování hesel a hackování počítačů,“ oznámil příspěvek na profilu poslance Pavla Růžičky (ANO) na sociální síti X. Je u něj přiložený screenshot z dokumentu, který je nadepsaný „Žádost o povolení k pořízení analytického programu“ a je na něm seznam různých online služeb. Většina jejich názvů je začerněna (dost neuměle, takže se dají sndano přečíst), dvě jména jsou naopak zvýrazněna. Jde o služby GERULATA a Hack the Box Academy. Právě ty by patrně podle příspěvku měly sloužit k prolamování hesel a hackování počítačů.  „Tyto programy koupila armáda pro Speciální síly Armády České republiky. Možná proto, aby pomohli Velitelství informačních a kybernetických sil se špehováním politiků,“ dodává příspěvek s odkazem na dřívější Růžičkovo tvrzení o tom, že si česká armáda neoprávněně sbírala informace na politiky. Podle armády ale jen dezinterpretoval zadání pro armádní cvičení. Autor: screenshot, Lupa.cz Také tvrzení z aktuálního příspěvku je zavádějící. Služby, které post zmiňuje, totiž nejsou nástroji pro prolamování hesel či hacking. Jak se dá snadno dohledat, GERULATA je služba na monitorování veřejně dostupných webů a sociálních sítí a analýzu tohoto obsahu. A Hack the Box Academy je výukový program, který v řadě tematických kurzů vysvětluje principy kybernetických útoků. Zahrnuje detailní popisy fungování hackerských technik, včetně prolamování hesel či metod průniků do špatně zabezpečných sítí, ale slouží výhradně ke vzdělávání expertů, kteří mají zajišťovat bezpečnost sítí či provádět penetrační testy. Přestože na tuto skutečnost někteří uživatelé upozornili ve svých reakcích na příspěvek na X, závažné obvinění zatím zůstává nezměněné. Zaslali jsme panu poslanci dotazy, zda příspěvek skutečně psal, z jakých zdrojů vycházel a jestli si za jeho obsahem stojí. Pokud dorazí odpovědi, do textu je doplníme.

České historické RPG hry Kingdom Come: Deliverance 2 už se prodaly čtyři miliony kopií. Hra vyšla začátkem letošního února, takže se tento milník podařilo pokořit za méně než rok. První díl titulu od pražských Warhorse Studios se na stejný počet kopií dostal za necelé čtyři roky. Čtyři miliony prodaných kopií se podařilo prodat tento týden, kdy do prodeje zamířilo nové rozšíření Mysteria Ecclesiae. Hra celkově dostala tři DLC, další by už vyjít neměla. Kingdom Come 2 zřejmě čeká další růst prodejů s tím, jak se budou objevovat slevy, kompletní edice a podobně. Jedničky se celkově podařilo prodat osm milionů kopií. Další miliony hráčů si hru aktivovali zdarma v rámci akce na Epic Games Store. Druhý díl středověkého RPG nyní patří mezi klíčová aktiva vydavatelské skupiny Embracer. Ta se po nevydařených byznysových krocích dostala do problémů a právě Warhorse v posledním finančním roce finančně vypomohli. České studio svému majiteli poskytlo půjčku ve výši 25 milionů dolarů, přes půl miliardy korun. Je to velká část z posledního zisku, který se dostal nad miliardu, a to při celkových tržbách 2,7 miliardy korun. Hra Kingdom Come: Deliverance 2 výrazně nakopla turismus v Kutné Hoře, Suchdolech nebo na Troskách

Česká asociace umělé inteligence vyhlašovala AI osobnost roku 2025, jíž se stal Jan Kavalírek, náměstek ministra průmyslu a obchodu a vládní zmocněnec pro AI. Získal jak cenu odborné poroty, tak i nejvyšší počet hlasů veřejnosti. Kavalírek se vládním zmocněncem pro AI stal letos, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu vystavělo tým specialistů na umělou inteligenci. Cílem bylo mimo jiné připravit implementaci evropského nařízení Akt o umělé inteligenci (AI Act) do české legislativy a na oblast dohlížet. Na Lupě jsme dřívější úspěchy popisovali, Kavalírek dostal důvěru v několika projektech, mimo jiné týkajících se přilákání obřího datového centra do České republiky. Česko také skrze MPO odeslalo členským státům Evropské unie oficiální návrh na zjednodušení regulace AI Act. V byznysu se AI osobností stal Filip Dřímalka, který stojí mimo jiné za firmami Digiskills nebo Aibility či knihou Budoucnost nepráce. V oblasti výzkumu a vývoje v AI získal ocenění Daniel Kvak, spoluzakladatel startupu Carebot, objevem roku se stal Dalibor Mráz, lídr projektu Černá.AI, jehož ambicí je transformovat Moravskoslezský kraj v AI-driven region. Projektem roku je pak CendAI – Centrum pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici. „Český ekosystém má obrovský lidský potenciál, na kterém lze stavět konkurenceschopnost celé země,“ myslí si Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence. Kavalírek navázal na loňského laureáta Jana Romportla. Stát pošle další dotace do technologií, na deep tech jsou připraveny dvě miliardy

Česká spořitelna otevřela v Praze 1 první pobočku vybavenou AI avatarem, VR brýlemi a dalšími technologiemi. Pokud není k dispozici pracovník, přivítá klienta avatar, který jej může mimo jiné uvést do zasedačky se zatmavovacími skly, kde si promluví s online bankéřem. Má jít o první pobočku s takovým konceptem ze 320 stávajících, kde bude Spořitelna testovat, nakolik jsou lidé ochotni technologie v takovém prostředí přijímat. V prostoru byl využit černý barisol, který mění barvu podle obsazenosti jednotlivých místností. Prostor je vybaven mimo jiné digitálními hrami s tématem finančního zdraví nebo virtuálními brýlemi, které mají klienty přenést do japonské zahrady. Pod vedením virtuální fyzioterapeutky mají mít možnost protáhnout své tělo nebo si nechat naskenovat životní funkce. Součástí pobočky je i velká imerzivní LED obrazovka. „Ve Future Labu budeme experimentovat – zkoušet zcela nové způsoby obsluhy klientů,“ říká koncept Petr Ropický, šéf distribuce v České spořitelně. Pracovníci nemají být za přepážkou, ale volně mezi návštěvníky a s nimi také testovat technologie. „Pokud se některá z nich osvědčí, zavedeme je do praxe,“ slibuje Ropický. Tedy do dalších poboček a případně i za hranice, do zemí, kde skupina Erste působí. Na místě mají být mimo jiné přítomni odborníci specializovaní na využití umělé inteligence, kteří pro svou práci propojují digitální a AI systémy banky. Z dřívějšího průzkumu Ipsos pro Českou spořitelnu a Evropu v datech vyplynulo, že 80 % Čechů má k novým technologiím pozitivní postoj. Většina přesto preferuje osobní kontakt a technologie jako AI avataři nebo asistenti vnímá jako prostředek, který pomáhá řešit pouze jednoduché potřeby. „Češi nicméně očekávají, že se nové technologie pro zlepšení služeb klientům nejvíce uplatní v telekomunikacích či v bankovnictví,“ říká Ropický. Podle průzkumu by AI bankéř mohl být vhodnější než živý pracovník pro provádění jednoduchých úkonů nebo transakcí. Například na sjednávání produktů už ale lidé preferují člověka. Kiwi.com už všechnu komunikaci se zákazníky odbavuje pomocí AI. Člověk je lepší hlavně v empatii

Rada České televize se na středečním výjezdním zasedání v Brně obsáhle věnovala tomu, proč se v Otázkách Václava Moravce dlouhá léta neobjevil předseda SPD Tomio Okamura. Generální ředitel Hynek Chudárek si nechal zpracovat posudky a na jejich základě rozhodl, že nedocházelo k naplňování zásad pro diskusní pořady vyplývajících z Kodexu ČT. „V návaznosti na dotazy členů Rady České televize jsem se zabýval otázkou účasti předsedy politické strany SPD v pořadu Otázky Václava Moravce. Za účelem posouzení naplňování Kodexu České televize v této záležitosti jsem si nechal zpracovat stanovisko Etického panelu České televize a dále dvě odborná stanoviska: od advokátní kanceláře Havel & Partners a od profesora Jana Jiráka. S ohledem na závěry těchto stanovisek, se kterými se ztotožňuji, jsem toho názoru, že dlouhodobou nepřítomností předsedy parlamentní strany SPD v pořadu Otázky Václava Moravce nedocházelo k naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize pro diskusní pořady a pluralitu. A proto jsem uložil řediteli divize zpravodajství a publicistiky přijmout opatření k vedení evidencí zvaní hostů do diskuzních a zpravodajských pořadů a při zvaní hostů do těchto pořadů zohledňovat závěry odborných stanovisek,“ konstatoval Hynek Chudárek. Třináct přítomných členů Rady České televize po dlouhé diskusi podpořilo kompromisní formulaci usnesení, které takový přístup považuje za možné narušení politické soutěže, ale zároveň se nevyjadřuje ke konkrétnímu případu. Proti usnesení hlasovala pouze jedna členka rady. Celý text usnesení zní: „Rada ČT v souladu s § 8 odst. 1 písm. i) a § 3 odst. 1 písm. m) zákona o ČT považuje dlouhodobé nezvání kteréhokoliv předsedy parlamentní politické strany či hnutí (a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě) za možné narušení demokratické soutěže politických stran.“ ⏳ Připravujeme další informace.

Umělou inteligenci už používá třetina české populace, tvrdí nová data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ta jsou součástí komplexnější studie o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a osobami pro rok 2025. K dispozici je zde. “Nástroje umělé inteligence pro tvorbu obsahu používalo v roce 2025 v Česku 32 procent osob ve věku 16 a více let. Tyto nástroje mohou sloužit například pro generování textu, obrázků a kódů nebo k vyhledávání informací. Skupinou, která využívá nástroje umělé inteligence nejvíce, jsou mladí lidé ve věku 16 až 24 let. V této skupině používalo AI 78 procent osob,” shrnula Lenka Weichetová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. “Umělou inteligenci používalo v roce 2025 o něco více mužů (34 procent) než žen (30 procent). Velké rozdíly byly také mezi osobami s různým stupněm vzdělání. U osob v produktivním věku se základním vzděláním používalo nástroje AI 16 procent, mezi vysokoškolsky vzdělanými to bylo 60 procent. Pro pracovní účely používala nástroje AI pětina pracujících,” doplnil staťák. Další čísla jsou následující: Přístup k internetu má doma 90 procent domácností v Česku. Počítač vlastní 80 procent domácností. Chytrý telefon používá 86 procent, internet v telefonu 83 procent a denně je online 81 procent osob starších 16 let. Přes internet nakupuje 69 procent osob. Internetové bankovnictví používá 78 procent a umělou inteligenci 32 procent osob.  Alespoň základní digitální dovednosti mělo v roce 2025 v Česku 64 procent osob starších 16 let a tento podíl byl stejný u mužů i žen. Digitální dovednosti klesají s přibývajícím věkem a rostou se zvyšujícím se vzděláním.

Česká společnost Livesport potvrdila svůj status nejpoužívanější české online služby v zahraničí. V říjnu její aplikace a weby překonaly metu 150 milionů uživatelů a celkově už zaznamenala 400 milionů stažení svých mobilních appek. Říjnová návštěvnost konkrétně činila 155,9 milionu lidí. Livesportu v růstu čísel pomohla akvizice služby BeSoccer zaměřené na fotbalové výsledky. Livesport službu převzal před rokem a během té doby vytáhl její návštěvnost z 25 na 30 milionů uživatelů. Firma skrze BeSoccer posiluje hlavně na španělsky a francouzsky hovořících trzích. Vlajkovou lodí Livesportu je Flashscore, služba poskytující živé výsledky a informace ohledně sportovních zápasů. I té se daří růst, byť čelí konkurenci v podobě Googlu, který rovněž v rámci vyhledávače zveřejňuje sportovní výsledky a data. “Úspěšný měsíc Livesportu podtrhl poslední říjnový víkend, kdy se hrálo El Clásico. Derby Realu Madrid s Barcelonou navštívilo 26. 10. na webech a v aplikacích Livesportu 14,7 milionu lidí, což z něj dělá druhý nejsledovanější zápas, jaký česká společnost kdy zaznamenala. Celá neděle pak přinesla denní návštěvnost 48,5 milionu uživatelů – nejvyšší v historii Livesportu,” informoval Livesport. Livesport loni zvýšil tržby o 20,5 procenta na 2,67 miliardy korun. Čistý zisk klesl na 1,7 miliardy korun. Firmu ovládá Martin Hájek, mimo jiné majitel Liftaga, a Jiří Mareš. Livesport je největší českou online službou v zahraničí. Tržby vyrostly na 2,7 miliardy

Někdejší chatovací služba a seznamka Lide.cz se vrací. Seznam.cz službu před pěti lety zavřel s tím, že si nevydělá na provoz. Dnes ji vrací zpět jako sociální síť a diskusní platformu, na kterou se přesunuly všechny diskuse pod články obsahových serverů Seznamu. Podle podmínek Lide.cz na službě mohou své názory zveřejňovat jen uživatelé, kteří si na ní zřídí účet. Přihlásit se mohou i svými údaji ze Seznamu a účet si pak vytvoří v několika krocích. Musí ale splnit několik podmínek. Lide.cz například vyžadují, aby uživatelé vystupovali pod svým skutečným jménem. Autor: screenshot, Lupa.cz Pokud si zároveň svou identitu ověří prostřednictvím BankID nebo MojeID, slibuje mu služba mimo jiné vyšší viditelnost a větší důvěryhodnost v diskusích. Ověření lze nicméně přeskočit. Autor: screenshot, Lupa.cz Centrálním bodem služby je uživatelský profil, na kterém se zobrazují všechny příspěvky uživatele, včetně jeho komentářů obsahu jiných lidí. Profily mohou mít své sledující a sledované a uživatel může jiné profily blokovat. Služba také nabízí ke sledování profily populárních uživatelů, osobností či lidí, které by mohl uživatel znát.  Na hlavní stránce pak uživatel vidí feed s příspěvky, které by ho podle systému mohly zajímat. Je tu také okno s tématy, o kterých se na Lide.cz momentálně nejvíce diskutuje (výběr provádí AI) a seznam nejvíce komentovaných článků. Takto vypadal server Lide.cz v roce 2005 Autor: Internet Archive Služba podle svých podmínek zakazuje v diskusích uveřejňovat obsah, který porušuje zákony, urážlivé či nenávistné příspěvky, pomluvy, výzvy k násilí, vulgarity či neveřejné údaje o jiných lidech. Uživatel se také nesmí vydávat za někoho jiného, používat falešnou identitu nebo šířit spam. Zakázáno je také vkládat odkazy na weby se sporným či konspiračním obsahem, které jsou vedeny na seznamu NFNZ či iniciativ Nelež a Konspiratori.sk, přičemž není dovoleno ani vkládat převzaté texty z těchto stránek. Seznam.cz najal do vedení bývalého vojáka. Má firmu připravit na možné hrozby a vnější vlivy

Česká pobočka operátora T-Mobile spustila fotovoltaickou elektrárnu ve vlastním datovém centrum DC7 v Praze. Ročně by měla vyrobit až 240 MWh, v první fázi se začne s výkonem 230 kWp. Panely jsou instalovány na střeše a přilehlém okolí objektu. Datacentrum má plochu 3 500 metrů čtverečních a má k dispozici až 1 560 serverových rozvaděčů. Celkový výkon datacentra je až osm MW, přičemž šest MW je pro IT infrastrukturu. Datacentrum na chlazení používá nepřímý freecooling s adiabatickým dochlazováním s použitím dešťové vody. Teplo ze serverů se pak v rámci rekuperace používá pro vytápění kancelářské části a předehřevu dieselových generátorů. Roční PUE je na hodnotě 1.3. T-Mobile pro provoz nové solární instalace použil technologie od izraelské společnosti SolarEdge, konkrétně jde o měniče a optimizéry. “Systém je plně autonomní a není připojen do veřejného internetu, jde o uzavřený datový okruh v rámci naší sítě. Tedy aktuální rizika spojené s možnou kybernetickou hrozbou na vzdálené ovládání střídačů máme plně ošetřené,” řekla Lupa Johana Valtrová z komunikačního týmu operátora. Jak vypadá nové křídlo datacentra DC7: T-Mobile otevřel nové křídlo datacentra DC7

Sdílená mobilita v Praze prochází změnou. Od ledna 2026 má platit nová smlouva mezi městem a provozovateli sdílených prostředků, která fakticky znemožní fungování sdílených elektrokoloběžek. Společnost Lime na to reaguje nasazením tisícovky elektrických kol a zároveň říká, že iniciuje jednání s magistrátem o nastavení pravidel pro bikesharing. Generální ředitel Lime pro Česko a Maďarsko Václav Petr uvádí, že se firma s městem snaží domluvit na pravidlech pro provozovatele bikesharingu poslední dva roky. „Pokud nebudou ve smlouvě jasně daná pravidla, smlouva se nestihne podepsat,“ myslí si. Elektrokola mají u tohoto provozovatele nahradit zakázané koloběžky. Podle firmy jsou oblíbenější pro delší jízdy a pohodlnější pro pohyb v městském provozu. „Testujeme, zda si je místní oblíbí tak jako koloběžky. Pokud se podaří s městem dohodnout na fungujících a efektivních pravidlech, do budoucna bychom chtěli Pražanům nabídnout přibližně stejný počet kol jako nyní koloběžek,“ říká Petr. Vykradený Louvre měl heslo Louvre, nejlepší konkurence Photoshopu je zdarma, ČEZ staví soláry s Huawei Elektrokoloběžky jsou dlouhodobým terčem kritiky. Překážejí na chodnících, jejich uživatelé často jezdí po pěších zónách a nedodržují dopravní předpisy. V celém Česku se mezi roky 2023 a 2024 stalo 950 nehod elektrokoloběžek, při nichž bylo zraněno 799 osob a z nich 78 procent policie označila jako viníky nehod. Jedním z dlouhodobých problémů sdílené mobility je pak parkování. Obyvatelé měst si stěžují, že stroje překážejí v pohybu na chodnících. Pokud ale uživatelé dostanou pokutu, je to pro firmy problém. Celkem 60 procent pokutovaných službu znovu nevyužije. Lime proto aktuální parkovací infrastrukturu označuje za nedostatečnou, podle jeho dat mělo 54 procent uživatelů v létě problém zaparkovat. Firma by ráda viděla hustou síť jasně označených parkovacích zón v docházkové vzdálenosti. Lime letos mimo jiné zahájil testování systému Captur, který dokáže automaticky rozpoznat nevhodně zaparkovaný stroj s přesností 88 procent a upozornit na něj jezdce, aby ho mohl přeparkovat. Systém se postupně učí znát specifika Prahy. Nanoroboti z Ostravy mají letět do vesmíru a ze zařízení tam „žrát“ špínu. Budou prvními miniaturními roboty v kosmu

Původně měl nový státní systém pro digitální tvorbu zákonů e-Legislativa fungovat už od 1. ledna 2025. Ministerstvo vnitra ale prosadilo odklad o rok. Ani to nestačilo a úřad teď chce jeho povinné používání posunout až na 15. ledem 2027. Vyplývá to z návrhu zaslaného na jednání vlády, které má proběhnout tuto středu. „Dosavadní praxe ukazuje, že práce v systému činí uživatelům obtíže a praktické uvedení systému do plnohodnotné praxe bude vyžadovat delší období, než bylo původně předpokládáno. Bude nutné dokončení řady nových funkcionalit jdoucích nad rámec původního zadání, stabilizace a testování systému po jeho migraci do prostředí státního cloudu a průběžné odstraňování dosud identifikovaných provozních problémů. Současná legislativní praxe naráží na bariéry, jež nebylo možné postihnout testováním, neboť rozsah uživatelů i množství legislativní praxe by bylo těžko simulovatelné. Zároveň plné využívání systému vyžaduje od uživatelů adaptaci na určité nové postupy či terminologii, trpělivost a otevřenost novým způsobům práce,“ zdůvodňuje úřad, proč by se měla digitalizace psaní legislativy opět odložit. e-Legislativa je sesterskou aplikací systému e-Sbírka, kterou vnitro spustilo v lednu 2024, a má od základu změnit, jak se v Česku píší zákony. Ty by měly nově vznikat výhradně v digitálním systému, přes který by zároveň probíhala připomínková řízení, novelizace a další legislativní kroky.  Velká změna psaní zákonů či vyhlášek. Jak bude fungovat e-Legislativa? Systém začala částečně fungovat v červenci 2024, kdy se v něm měly začít psát mezinárodní smlouvy. Tvorba dalších norem do něj měla přibývat postupně, v lednu 2026 pak měl začít povinně sloužit i k psaní běžných či ústavních zákonů. Vnitro teď žádá o odklad i kvůli tomu, že jej mají používat noví uživatelé. „Zejména v případě poslanců je třeba zohlednit, že v říjnu 2025 proběhly volby do Poslanecké sněmovny, což s sebou nese potřebu proškolení několika desítek nových uživatelů, což je proces vyžadující si určitý čas,“ píše úřad. Odklad povinného používání ale nemá být podle materiálu kompletní. „S ohledem na fakt, že celý projekt je spolufinancován z unijních zdrojů je pro plnění dotačních podmínek nezbytné, aby alespoň část zákonů byla v e-Legislativě vytvářena a projednávána již před tímto datem. Z tohoto důvodu se současně navrhuje, aby v případě, kdy půjde o zcela nový zákon, tj. předpis neobsahující změny dalších zákonů, bylo použití systému e-Legislativa povinné již od 15. ledna 2026. Návrh současně umožňuje předkladateli používat systém e-Legislativa i pro zákony, které jsou novelami, již od 15. ledna 2026,“ doplňuje vnitro.  Vnitro žádá na přepracování a vývoj e-Sbírky a e-Legislativy další stovky milionů Zároveň chce ze systému vynechat tvorbu zákona o státním rozpočtu. „Důvodem je zejména skutečnost, že nová podoba tvorby právních předpisů v elektronické podobě přináší změny ve struktuře návrhů právních předpisů,“ vysvětluje navrhovanou výjimku.  Vybudování e-Sbírky a e-Legislativy je patrně nejdelším projektem českého e-Governmentu. Za více než deset let vývoje stát za oba systémy utratil skoro miliardu korun – podle Nejvyššího kontrolní úřadu (NKÚ) více než polovinu neoprávněně. Letos v létě přitom ministerstvo vnitra zažádalo o další stovky milionů na jejich update, změny a migraci na novou infrastrukturu. Zdůvodnilo to jednak tím, že systém vychází ze zadání z roku 2013, které je dnes už zastaralé, jednak požadavky na nové funkcionality systémů. Zbržděná digitalizace nepostihla zdaleka jen stavební řízení

Předseda rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marek Ebert má od listopadu nového poradce. Stal se jím dlouholetý telco manažer a někdejí člen představenstva infrastrukturní firmy CETIN Michal Frankl. Ebert to oznámil na sociální síti.  „Jsem rád, že nám v podpoře budování VHCN sítí od listopadu pomůže nová posila, člověk s dlouholetými praktickými zkušenostmi, Michal Frankl,“ informoval. Podle vyjádření pro Lupu si Ebert Frankla vybral, protože hledal někoho, kdo má bohaté zkušenosti s výstavbou sítí. „Dává mi smysl mít člověka, který bude úřadu přinášet doporučení, jak přistoupit k moderaci odstraňování překážek, podpoře operátorů nebo vyjednávání se státní správou a samosprávou a s politiky,“ vysvětluje Ebert.  Frankl se podle něj už zúčastnil prvních dvou jednání, kde se řešilo pokrytí tzv. bílých míst vysokorychlostním připojením. „Měl by navnímat situaci a v krátné době by měl přijít s návrhy, co by úřad mohl udělat navíc k tomu, co v podpoře výstavby sítí dělá dnes,“ doplňuje předseda Rady ČTÚ. Michal Frankl byl v 90. letech poslancem za ODS, posléze pracoval na ministerstvu informatiky nebo ve funkci radního ČTÚ. Následně se přesunul do soukromého sektoru a byl členem představenstva operátora O2, odkud se po rozdělení firmy přesunul do CETINu. Tam působil také v představenstvu a na pozici ředitele divize Strategie a podpora podnikání. Ve firmě skončil v roce 2024. V letošním roce se neúspěšně ucházel o post ředitele České televize. Kde je v ČR nejvíc gigabitových přípojek a kolik lidí je na optice? ČTÚ vydal zprávu o trhu

V pražské Kunsthalle odstartovala výstava, jejíž hlavní roli hrají tiskárny Prusa Research. Osmnáct 3D tiskáren se v rámci instalace CTRL+Play proměnilo v interaktivní hudební nástroj. Projekt vznikl ve spolupráci s PrusaLabem, prototypovou dílnou Josefa Průši a společností Prusa Research. Umožňuje návštěvníkům skládat vlastní skladby pomocí zvuků těchto tiskáren. Návštěvníci ovládají speciální kontroler a s ním můžou vyzkoušet, jaké tóny dokážou 3D tiskárny zahrát. Zvuk doplňují synchronizovaná světla a pohyby zařízení, čímž vzniká audiovizuální orchestr. Za projektem stojí digitální designér Michael Rosa, který v poslední době spolupracoval s hudebníky jako Smack, Ben Cristovao nebo Nik Tendo. Na vývoji se podílel také hudebník Leoš Hort alias HRTL, performer na modulární syntezátor. Technologické zázemí a výrobu zajistil PrusaLab, hi-tech prototypingové studio a makerspace pod hlavičkou Prusa Research. Instalace vznikla v dětské části, přímo pro prostor Kidshalle v Kunsthalle Praha. Tematicky navazuje na historii budovy jako bývalé transformační stanice a rozvíjí motivy elektřiny, světla a pohybu. Open hardware v 3D tisku je mrtvý, říká výrobce 3D tiskáren Průša, který bojuje s „patentovou smrští“ z Číny

Sílící konkurence streamovacích služeb přiměla majitele MTV ke změně strategie.

Ransomware LockBit napáchal celosvětové obrovské škody. Nejdříve mu zásadně ublížil policejní zásah a teď jeho tvůrce školí neznámá entita, která by…

Vedení britské veřejnoprávní stanice BBC čelí krizi, která vyústila v rezignaci generálního ředitele Tima Davieho a ředitelky zpravodajství Deborah Turness. Své funkce dávají k dispozici v souvislosti s kauzou, která vznikla kvůli upravenému projevu Donalda Trumpa v pořadu vysílaném jen krátce před americkými prezidentskými volbami. Kontroverze se týká dokumentu „Trump: A Second Chance?“ (Trump: Druhá šance?) z října 2024. Pro BBC ho vyrobila nezávislá produkční společnost October Films. Podle interního memoranda, které uniklo do deníku The Daily Telegraph, tento pořad „zcela mylně informoval“ diváky spojením dvou různých částí Trumpova projevu ze 6. ledna 2021. Ve svém projevu Trump řekl: „Půjdeme ke Kapitolu a budeme povzbuzovat naše statečné senátory a kongresmany a kongresmanky.“ Jenže v dokumentu zazněla věta sestříhaná tak, že vyzněla: „Půjdeme ke Kapitolu… a budu tam s vámi. A budeme bojovat. Bojujeme jako o život.“ Podle analýz byly tyto dva výroky v původním projevu proneseny s odstupem téměř jedné hodiny. Z klipu byla rovněž vystřižena pasáž, kde Trump vyzval své příznivce, aby dali najevo svůj postoj „pokojně a vlastenecky“. Informace vyvolala ostrou reakci Bílého domu. Tisková mluvčí prezidenta Trumpa, Karoline Leavitt, označila klip za „záměrně nečestný, selektivně sestříhaný“ a v rozhovoru pro The Telegraph nazvala BBC „stoprocentními fake news“ a „levicovou propagandistickou mašinérií“. Ředitelka zpravodajství Deborah Turness ve svém prohlášení přímo potvrdila, že její odchod souvisí s touto kauzou. Uvedla: „Kontroverze kolem dokumentu o Trumpovi dosáhla stadia, kdy poškozuje BBC – instituci, kterou miluji. Jako ředitelka zpravodajství a publicistiky za to nesu konečnou odpovědnost.“ „Ačkoli došlo k chybám, chci naprosto jasně říci, že nedávná obvinění, že zpravodajství BBC je institucionálně zaujaté, jsou mylná,“ dodala. Tim Davie, který BBC vedl pět let, ve svém dopise zaměstnancům rovněž přiznal pochybení. Napsal, že ačkoli „současná debata kolem zpravodajství BBC“ nebyla jediným důvodem, „pochopitelně přispěla“ k jeho rozhodnutí. Uvedl, že „došlo k některým chybám“, za které jako generální ředitel „musí převzít konečnou odpovědnost“. Předseda správní rady BBC Samir Shah, který Davieho rezignaci přijal, má v pondělí předstoupit před parlamentní výbor pro kulturu, média a sport. Očekává se, že se jménem celé společnosti omluví za zavádějící střih Trumpova projevu. Tim Davie ještě přechodně zůstane ve funkci, dokud správní rada BBC nevybere nového generálního ředitele.

Začátkem října v Praze proběhla tradiční konference LinuxDays, z níž jsou k dispozici zdarma online zajímavé přednášky, a z kraje listopadu došlo také na další stálici, brněnský OpenAlt. I z této akce už jsou na YouTube veřejně dostupná přednášková videa. Mezi tématy naleznete následující: čím nahradit masové cloudové slubžy, jak na lokální AI modely, hraní na slabém hardwaru, Cyber Resilience Act a open source, vyhýbání se negativní umělé inteligenci, self-hosting LLM, mapa open source aktivit v Česku, historie Chat Control, jak plánuje Evropská komise rozbít kryptografii tentokrát, multiplatformní open source laserový střelecký simulátor, i prvňáci kódují, OpenSSL, RISC-V, 3D tisk počítačových programů, Ubuntu Touch, linuxácký přístup k umělé inteligenci, Android jde do kytek a co s tím, Open Source Program Office Czech Republic a další. Videa nabízí také web VHSky.cz, která je poháněná decentralizovanou platformou pro hostování videí PeerTube. Jak se programuje autobus, návrat k dial-upu a další. Přednášky z LinuxDays jsou zdarma online

Česká startupová scéna reaguje pozitivně na programové prohlášení nové vlády. Zakladatelé a investoři oceňují konkrétní plány na podporu inovativního podnikání, ale volají také po silnější podpoře umělé inteligence. „Podle tohoto prohlášení máme historicky první vládu, která startupy a inovační ekonomiku nebere jen jako frázi, ale má konkrétní plán, jak mladé a nadějné podnikatele podpořit a udělat z nás startupovou velmoc,“ chválí Vojta Roček, partner z fondu Presto Tech Horizons. Vysvětluje, že v této oblasti dlouhodobě potřebujeme předehnat státy na západ od nás. „Před volbami jsme strávili hodně času vysvětlováním, co všechno je potřeba změnit – jsme rádi, že to nová vláda reflektuje,“ říká. „Vláda chce řešit startupový zákon, snižování byrokracie, zjednodušení startu podnikání, pobídky pro investory i doladění zaměstnaneckých akcií. Tedy přesně to, o čem víme, že český startupový sektor brzdí nebo mu chybí,“ vyjmenovává předseda České startupové asociace Martin Jiránek. „Další oblasti, jako možný nový způsob spolupráce flexiworker či pobídky pro penzijní fondy k investicím do startupů přes VC fondy, jsou v Hospodářské strategii ANO, na kterou se Programové prohlášení vlády také odkazuje,“ dodává. Ondřej Tomek: Technologické firmy nemají důvod v Česku zůstat. Vím o třiceti, které právě odcházejí V dokumentu však experti postrádají důraznější zaměření na umělou inteligenci. „Chybí nám silnější orientace na rozvoj pokročilého AI ekosystému. Spolupracujeme s předními českými AI firmami, které mají potenciál formovat, ne jen konzumovat technologie – ale v programovém prohlášení to příliš nevidíme. Teď je přitom ten moment, kdy má smysl takové firmy aktivně podpořit,“ upozorňuje Adam Hamšík, CEO Labyrinth Labs. Dodává, že programové prohlášení se nemusí setkat s reálnými kroky. Pokud by se tak však stalo, startupovému světu by podle něj plány pomohly. O nutnosti podpory umělé inteligence hovoří i Tomáš Lodňan, CEO GoodRequest. Kromě ní přidává potřebu podporovat reálný výzkum a otevřenost dat. „Dlouhodobě upozorňujeme na evropský problém podkapitalizace vůči USA a Číně a na nedostatečnou konkurenceschopnost; proto vítáme kroky, které snižují bariéry inovací,“ říká. Za důležitý považují zástupci startupů zejména připravovaný startupový zákon a plánované zjednodušení byrokracie. „Za klíčové považujeme chystaný ,lex startup' včetně rozumného nastavení zaměstnaneckých akcií (ESOP), propojení státních agentur pro jednodušší export a škálování a otevřená data s AI-ready státem,“ vysvětluje Jaroslav Ton, CEO Malcom Finance. „Pokud budou opatření skutečně implementována a rozpočtově kryta, očekáváme v horizontu 12–24 měsíců zlepšení podmínek pro rozvoj technologických firem: snazší zakládání firem, jistější R&D režim, lepší přístup ke kapitálu skrze nižší rizikovou přirážku a efektivnější motivaci zaměstnanců přes ESOP,“ uvádí. Jako riziko však vnímá nejasnosti některých závazků (např. ETS2) a implementační detaily B2C režimů, které mohou zvýšit compliance náklady, pokud nebudou nastavena rozumná pravidla a výjimky. Experti se však shodují, že klíčová bude implementace slibů do praxe. Jak poznamenává Hamšík: „Programové prohlášení se nemusí setkat s reálnými kroky.“ Startupový zákon se v Česku začal připravovat ještě za předchozí vlády, ale až v úplném závěru její působnosti. Do té doby technologickým firmám přineslo úlevu nové nastavení zaměstnaneckých akcií. Budoucí změny pro startupy mají obsahovat mimo jiné zvláštní režim spolupráce s OSVČ – nastavit speciálně pro startupy poměr, který není ani zaměstnanecký, ani nezákonné zaměstnávání OSVČ – ale něco mezi tím. Něco mezi zaměstnancem a OSVČ. V Česku se rýsuje oficiální „švarcsystém pro startupy“. Proč ho potřebují?

V první polovině listopadu začne pod hlavičkou Seznamu fungovat sociální síť se staronovým názvem Lidé.cz. Postupně se na ni automaticky přesunou všechny diskuse k článkům z obsahových služeb Seznamu, včetně uživatelských profilů. Upozornění na chystanou změnu se zobrazuje v diskusích na webu Novinky.cz a také na zpravodajském portálu Seznam Zprávy. Cílem platformy je podle firmy vytvořit kultivované a bezpečné prostředí pro sdílení názorů. „Platforma bude stát na ověřených uživatelích a povede je k smysluplným a kvalitním konverzacím,“ věří Seznam. „Každá konverzace odkáže na původní článek či video, aby byl vždy po ruce zdroj informace,“ vysvětluje provozovatel. Přechod stávajících uživatelských profilů proběhne automaticky. Podle zveřejněných smluvních podmínek se uživatelem může stát osoba starší 15 let, která si zřídí účet a poskytne své pravé jméno, příjmení a ověřené telefonní číslo. Provozovatel si dále vyhrazuje právo v určitých případech, například při podezření na falešnou identitu, požádat uživatele o dodatečné ověření totožnosti. To se může uskutečnit například prostřednictvím bankovní identity, služby MojeID nebo zasláním kopie dokladu totožnosti. K moderování a analýze obsahu budou využívány i automatizované nástroje a umělá inteligence. Pravidla moderování obsahu jsou přílohou smluvních podmínek. Ty mají účinnost stanovenou na 11. listopadu, k tomuto datu tedy nejspíš míří také celý start služby. Původní služba Lidé.cz vznikla v roce 1997 jako e-mailový seznam, který se v roce 2014 po posledním zásadním redesignu změnil na seznamku. Tato koncepce si však obtížně vydělávala na svůj provoz a údržbu, proto se ji Seznam rozhodl 14. prosince 2020 vypnout.

Ještě v létě zástupci Evropské komise (EK) trvali na tom, že jednotlivé části nařízení o AI (AI Act) začnou platit podle schváleného plánu. Podle deníku Financial Times je teď ale na stole možnost, že Komise vynucování některých pravidel pro provozovatele AI systémů odloží. O konkrétní podobě návrhu se stále jedná, zveřejněn by podle deníku měl být 19. listopadu v rámci legislativního balíčku, který má přinést zjednodušení některých regulací digitálního světa. Podle dřívějších zpráv by mimo pravidel pro AI měl například upravovat pravidla pro sběr souhlasů s využíváním cookies. U AI Actu současný návrh počítá s odkladem vynucování povinností, které se mají týkat provozovatelů tzv. vysoce rizikových AI systémů. Firmy, které tyto systémy provozují, by tak měly dostat rok navíc na to, aby své produkty uvedly do souladu s nařízením.  Pokud Komise návrh v této podobě představí, budou jej každopádně muset schválit ještě zástupci členských států a europoslanci. Stát přispěje firmám na vývoj umělé inteligence, připravil 800 milionů korun Po zmírnění či zjednodušení nařízení o AI volá delší dobu také Česká republika. Ministersto průmyslu a obchodu v říjnu členským zemím rozeslalo svůj návrh toho, co by se v normě mělo změnit. Česko má zpoždění s implementací nařízení, svůj návrh příslušného zákona představilo teprve na konci září.  Nařízení o AI vstupuje v platnost postupně. Od února 2025 platí zákaz využívá AI k některým konkrétním účelům. Na začátku srpna pak vstoupila v platnost ta část nařízení, které dává povinnosti současným provozovatelům tzv. obecných AI modelů.  Od 2. srpna 2026 pak budou moci příslušné úřady dodržování pravidel vymáhat a případně za jejich nedodržování udělovat pokuty. Od srpna 2027 pak mají všechna pravidla platit i pro provozovatele, kteří své systémy uvedli na trh až po 2. srpnu 2025. AI už určuje, jak se hodíte na práci, o kterou žádáte. Jak v personalistice funguje?

Český startup Sense Arena podepsal smlouvu s asociací hráčů NHL (NHLPA), díky které se ve virtuální realitě poprvé objeví skutečné hokejové hvězdy. Fanoušci si tak zahrají s Connorem McDavidem, Davidem Pastrňákem nebo Matthewem Tkachukem. Jde o první licenční dohodu NHL a NHLPA, která umožňuje fanouškům ve virtuální a smíšené realitě „hrát si“ proti těm nejlepším hráčům světa. „Sense Arena mění způsob, jak sportovci trénují a fanoušci zažívají hru," uvedl Martin Kešner z investičního fondu J&T Ventures, který patří mezi investory startupu. Sense Arena vyvíjí VR platformu pro hokejový trénink od roku 2018. Vytváří ve virtuálním prostředí tréninkové programy pro zlepšení kognitivních schopností, rozhodování a reakčních časů sportovců. S platformou se připravují i vrcholoví sportovci, údajně až čtyřikrát efektivněji než na ledě. Mimo jiné díky většímu počtu opakování tréninkových úkonů nebo možnosti navolit si stupeň obtížnosti. Startup už na investicích mimo jiné od J&T Ventures nebo Mitonu získal přes pět milionů dolarů. Investičně do něj vstoupil i David Pastrňák. Firma už dva roky spolupracuje s NHL na používání značky a akcí jako Winter Classic, doteď se ale na ledě pohybovali generičtí hokejisté. Nově se tak přidávají konkrétní hráči. „Je to opravdu dynamická nová platforma, která bude prezentovat talent hráčů a přiblíží fanoušky k akci způsobem, který nikdy předtím nezažili,“ vyjádřil se podle článku ESPN Steve Scebelo, komerční ředitel NHLPA. Tréninkové programy používá řada hráčů. „Myslím, že pro mou kariéru byly zásadní a staly se faktorem, proč můžu hrát tak, jak hraju na úrovni NHL. Je to nedílná součást mého tréninku a přípravy,“ vyjádřil se pro ESPN například brankář Joey Daccord ze Seattle Kraken. Kromě hokeje nabízí Sense Arena tréninky i pro hraní tenisu. Český VR hokej Sense Arena získává tři miliony dolarů, expanduje do dalších sportů

Britská komerční televize ITV v pátek oficiálně potvrdila, že vede předběžná jednání o prodeji svých televizních stanic a streamovací služby ITVX konkurenční společnosti Sky. Reagovala tak na sílící mediální spekulace. Předpokládaná hodnota transakce činí 1,6 miliardy liber. Ve svém oznámení pro dohledové úřady však společnost ITV důrazně upozornila, že rozhovory jsou v rané fázi. „Neexistuje žádná jistota ohledně podmínek, za jakých by k prodeji mohlo dojít, ani zda se transakce vůbec uskuteční,“ uvedla firma. ITV teď prožívá období slabších finančních výsledků. Divize, pod kterou patří televizní kanály a streaming, zaznamenala za prvních devět měsíců roku 2025 meziroční pokles tržeb o pět procent. Zatímco digitálním produktům se daří, výkon tradičních médií pokulhává. Ve čtvrtek ITV oznámila, že kvůli slabšímu zájmu o televizní reklamu a nejistému vývoji britské ekonomiky sáhne k přechodným úsporným opatřením ve výši 35 milionů liber. Většina této částky půjde na vrub zastavenému nebo odloženému natáčení. Případný kupující, společnost Sky, patří do americké mediální skupiny Comcast. V Británii patří mezi nejvýznamnější provozovatele placené televize a telekomunikačních služeb. Součástí transakce by však nebyla druhá klíčová část ITV, což je produkční divize ITV Studios. Ta stojí za řadou mezinárodně úspěšných formátů, které adaptují televizní stanice po celém světě. Tuto výnosnou část podnikání by od ITV chtěly odkoupit další velké produkční firmy. Mluví se například o francouzské společnosti Banijay nebo americkém investičním fondu RedBird, který ovládá britskou společnost All3Media.