Účet spravuje @jonaskreisel.czesky.online
Magura je slovanská okřídlená bohyně bitvy a vítězství, dcera Peruna a Perperuny. Na bojišti povzbuzuje válečníky a odvádí duše padlých do posmrtného ráje. Zjevuje se se zlatou přilbou a lebkovým pohárem. Je slovanskou obdobou severských valkýr.
Magura je slovanská okřídlená bohyně bitvy a vítězství, dcera Peruna a Perperuny. Na bojišti povzbuzuje válečníky a odvádí duše padlých do posmrtného ráje. Zjevuje se se zlatou přilbou a lebkovým pohárem. Je slovanskou obdobou severských valkýr.
Pererug je slovanský bůh hádek, svárů a rozvratu. Ztělesňuje chaos a rozbroje v rodinách i komunitách. Jeho přítomnost přináší hádky a neklid, a proto mu lidé přinášeli oběti, aby předešli konfliktům. Zobrazován je jako temný duch s planoucíma očima a potrhaným oděvem.
Pererug je slovanský bůh hádek, svárů a rozvratu. Ztělesňuje chaos a rozbroje v rodinách i komunitách. Jeho přítomnost přináší hádky a neklid, a proto mu lidé přinášeli oběti, aby předešli konfliktům. Zobrazován je jako temný duch s planoucíma očima a potrhaným oděvem.
Kvasura je slovanský bůh zábavy a umírněnosti. Zjevuje se jako zrzavý muž na hostinách, kde rozdává smích a radost. Ačkoli šíří veselí, učí i střídmost – poznal, že přemíra pití přináší prázdnotu. Uctíván je jako ten, kdo ukazuje cestu k opravdové radosti.
Kvasura je slovanský bůh zábavy a umírněnosti. Zjevuje se jako zrzavý muž na hostinách, kde rozdává smích a radost. Ačkoli šíří veselí, učí i střídmost – poznal, že přemíra pití přináší prázdnotu. Uctíván je jako ten, kdo ukazuje cestu k opravdové radosti.
Jesza je domnělý polský bůh nebes a světla, přirovnávaný ke Jupiterovi. Zmíněn byl ve středověkých kázáních, ale jeho existence je sporná – mohl vzniknout z nesprávného výkladu slova „ješa“ („kéž by“). Přesto zůstává zajímavou postavou slovanské mytologie.
Jesza je domnělý polský bůh nebes a světla, přirovnávaný ke Jupiterovi. Zmíněn byl ve středověkých kázáních, ale jeho existence je sporná – mohl vzniknout z nesprávného výkladu slova „ješa“ („kéž by“). Přesto zůstává zajímavou postavou slovanské mytologie.
Trojan je tajemný slovanský noční bůh, patrně vzniklý z postavy římského císaře Trajana. Na Balkáně se z něj stalo zlověstné božstvo – symbol temnoty a vetřelce. V lidové víře stál mezi bohem, démonem a zbožštěným vládcem, známým svým temným vlivem.
Trojan je tajemný slovanský noční bůh, patrně vzniklý z postavy římského císaře Trajana. Na Balkáně se z něj stalo zlověstné božstvo – symbol temnoty a vetřelce. V lidové víře stál mezi bohem, démonem a zbožštěným vládcem, známým svým temným vlivem.
Dana je slovanská bohyně vody, života a plodnosti. Je laskavá, jasná a dává život všem bytostem. Jako Matka Voda se zjevuje v podobě řek, jezer, moří a oceánů – je pramenem Vesmírné vody a síly přírody.
Dana je slovanská bohyně vody, života a plodnosti. Je laskavá, jasná a dává život všem bytostem. Jako Matka Voda se zjevuje v podobě řek, jezer, moří a oceánů – je pramenem Vesmírné vody a síly přírody.
Bába, známá též jako Zlatá Matka (Zlataya Mat), je slovanská bohyně ticha, klidu, plodnosti a domácí pohody.
Bába, známá též jako Zlatá Matka (Zlataya Mat), je slovanská bohyně ticha, klidu, plodnosti a domácí pohody.
Dugnaj je slovanská bohyně chleba a kynutí těsta, známá také jako „bohyně kvasnic“. Je patronkou domácího pečení a symbolizuje každodenní hojnost. Její úloha je klíčová v procesu kynutí těsta, čímž přispívá k výrobě chleba, základní potraviny ve slovanské kultuře.
Dugnaj je slovanská bohyně chleba a kynutí těsta, známá také jako „bohyně kvasnic“. Je patronkou domácího pečení a symbolizuje každodenní hojnost. Její úloha je klíčová v procesu kynutí těsta, čímž přispívá k výrobě chleba, základní potraviny ve slovanské kultuře.
Moroz je slovanský bůh zimy a mrazu, pán ledu a sněhu. Vládne v nejchladnějších obdobích roku, přináší třeskutý mráz, ale i krásu zasněžené přírody. V ruském folklóru známý jako Děda Mráz.
Moroz je slovanský bůh zimy a mrazu, pán ledu a sněhu. Vládne v nejchladnějších obdobích roku, přináší třeskutý mráz, ale i krásu zasněžené přírody. V ruském folklóru známý jako Děda Mráz.
Jutrobog je slovanský bůh ranního světla, úsvitu a nových začátků. Jeho jméno znamená „Bůh rána“. Přináší první paprsky dne, naději a obnovu po temné noci. Je symbolem vítězství světla nad temnotou, života nad smrtí.
Jutrobog je slovanský bůh ranního světla, úsvitu a nových začátků. Jeho jméno znamená „Bůh rána“. Přináší první paprsky dne, naději a obnovu po temné noci. Je symbolem vítězství světla nad temnotou, života nad smrtí.
Karachun je slovanské božstvo zimního slunovratu, spojené s temnotou, smrtí a nejdelší nocí v roce. Vládne zimě a náhlému konci života.
Karachun je slovanské božstvo zimního slunovratu, spojené s temnotou, smrtí a nejdelší nocí v roce. Vládne zimě a náhlému konci života.
Moryana je slovanská bohyně moře a větrů, dcera Mořského cara. Zjevuje se jako vysoká žena v bílém, spjatá s bouřemi i krásou moře. Chrání námořníky, ale může být i ničivá. Někdy splývá s bohyní smrti Morenou – zosobňuje krásu i hrozbu mořských hlubin.
Moryana je slovanská bohyně moře a větrů, dcera Mořského cara. Zjevuje se jako vysoká žena v bílém, spjatá s bouřemi i krásou moře. Chrání námořníky, ale může být i ničivá. Někdy splývá s bohyní smrti Morenou – zosobňuje krásu i hrozbu mořských hlubin.
Kyi byl domnělý polský bůh nebo mýtická postava spojená s kovářstvím, zmíněný pouze v jednom prameni – Postile Koźmieńczyka. Někteří badatelé jej považují za boha ohně či kovárny, podobného indoevropským božstvům kovářského řemesla. Jeho kult ale není historicky doložen.
Kyi byl domnělý polský bůh nebo mýtická postava spojená s kovářstvím, zmíněný pouze v jednom prameni – Postile Koźmieńczyka. Někteří badatelé jej považují za boha ohně či kovárny, podobného indoevropským božstvům kovářského řemesla. Jeho kult ale není historicky doložen.
Bělobohyň je slovanská bohyně moře a světla, obdoba řecké Leucothei. Pomáhá námořníkům v nesnázích a chrání ztroskotané. Spojena je s jasným nebem nad mořem, ranním přílivem a nadějí po bouři. Je symbolem klidu, obnovy a božské pomoci z hlubin.
Bělobohyň je slovanská bohyně moře a světla, obdoba řecké Leucothei. Pomáhá námořníkům v nesnázích a chrání ztroskotané. Spojena je s jasným nebem nad mořem, ranním přílivem a nadějí po bouři. Je symbolem klidu, obnovy a božské pomoci z hlubin.
Zimtserla je slovanská bohyně jara, květin a úsvitu, zosobňující cyklus smrti a znovuzrození. Je dcerou boha Svantovíta a družkou boha západního větru Dogody.
Zimtserla je slovanská bohyně jara, květin a úsvitu, zosobňující cyklus smrti a znovuzrození. Je dcerou boha Svantovíta a družkou boha západního větru Dogody.
Matergabia je slovanská bohyně krbu, domácího tepla a rodinného krbu. Její jméno znamená „matka ohně“ a zosobňuje ochránkyni domova, plamene a stability rodinného života.
Matergabia je slovanská bohyně krbu, domácího tepla a rodinného krbu. Její jméno znamená „matka ohně“ a zosobňuje ochránkyni domova, plamene a stability rodinného života.
Uršula je bohyně měsíce, matka hvězd a učitelka nebojácnosti i bojového umění. Jejími posvátnými symboly jsou medvědice, souhvězdí Velké a Malé medvědice a sever.
Uršula je bohyně měsíce, matka hvězd a učitelka nebojácnosti i bojového umění. Jejími posvátnými symboly jsou medvědice, souhvězdí Velké a Malé medvědice a sever.
Ognebog, doslova „ohnivý bůh“, je postava ze slovanské mytologie, která zosobňuje nebeský i pozemský oheň a obětní plamen. Jeho jméno doslova znamená „Ohnivý bůh“. Je často ztotožňován s bohem Svarožicem, synem Svaroga, a někdy s bohem Simarglem.
Ognebog, doslova „ohnivý bůh“, je postava ze slovanské mytologie, která zosobňuje nebeský i pozemský oheň a obětní plamen. Jeho jméno doslova znamená „Ohnivý bůh“. Je často ztotožňován s bohem Svarožicem, synem Svaroga, a někdy s bohem Simarglem.
Rožanice (také známé jako sudice, sudičky, narečnice nebo rodzanice) jsou slovanské bohyně osudu, plodnosti a mateřství. Obvykle se vyskytují ve trojici, ale někdy až v devíti, přičemž jedna z nich je považována za „královnu“. Jsou spojovány s bohem Rodem.
Rožanice (také známé jako sudice, sudičky, narečnice nebo rodzanice) jsou slovanské bohyně osudu, plodnosti a mateřství. Obvykle se vyskytují ve trojici, ale někdy až v devíti, přičemž jedna z nich je považována za „královnu“. Jsou spojovány s bohem Rodem.
Dzidzilela (také Dzidzilelya, Dzidzileyla) je údajná polská bohyně lásky, manželství a plodnosti, poprvé zmíněná kronikářem Janem Długoszem, který ji přirovnal k římské Venuši. Současní badatelé však její existenci zpochybňují.
Dzidzilela (také Dzidzilelya, Dzidzileyla) je údajná polská bohyně lásky, manželství a plodnosti, poprvé zmíněná kronikářem Janem Długoszem, který ji přirovnal k římské Venuši. Současní badatelé však její existenci zpochybňují.
Pizamar je tajemné slovanské božstvo, známé jen z islandské ságy. Uctíván byl na Rujáně, kde jeho sochu zničili Dánové roku 1168. Jeho jméno může znamenat „ten, kdo touží po míru“. Možná šlo o epiteton Svantovíta nebo mylně zbožštěného člověka.
Pizamar je tajemné slovanské božstvo, známé jen z islandské ságy. Uctíván byl na Rujáně, kde jeho sochu zničili Dánové roku 1168. Jeho jméno může znamenat „ten, kdo touží po míru“. Možná šlo o epiteton Svantovíta nebo mylně zbožštěného člověka.
Korab je slovanský mořský bůh spojený s plavbou a rybolovem. Údajně dal jméno ostrovu Rab, hoře Korab i typu člunu.
Korab je slovanský mořský bůh spojený s plavbou a rybolovem. Údajně dal jméno ostrovu Rab, hoře Korab i typu člunu.
German je jižní slovanský duch deště a úrody, uctívaný v Srbsku a Bulharsku. Dívky vyráběly jeho figurku s výraznými mužskými rysy a pohřbívaly ji u řeky během sucha, aby přivolaly déšť.
German je jižní slovanský duch deště a úrody, uctívaný v Srbsku a Bulharsku. Dívky vyráběly jeho figurku s výraznými mužskými rysy a pohřbívaly ji u řeky během sucha, aby přivolaly déšť.
Kresnik je slovanský bůh ohně, slunce a letního slunovratu, uctívaný zejména ve slovinském folklóru. Je synem boha Svaroga a bývá zobrazován se zlatými vlasy a rukama. Jeho domovem je posvátná hora, představující střed světa. Kresnik je ochráncem úrody a dobytka.
Kresnik je slovanský bůh ohně, slunce a letního slunovratu, uctívaný zejména ve slovinském folklóru. Je synem boha Svaroga a bývá zobrazován se zlatými vlasy a rukama. Jeho domovem je posvátná hora, představující střed světa. Kresnik je ochráncem úrody a dobytka.