2/2 To, že prezident po Babišovi chce jasné stanovisko k ruské agresi, navýšení obranných výdajů a řešení střetu zájmů, není žádná šikana — to je prostě minimum, které má být samozřejmostí v demokratickém státě.

Pavel tím ukázal, že se nebojí hájit principy právního státu.

3/3 Ale proč by si to Rajchl kazil fakty, že? „Evropská BISka pod vedením Uši von Leyen“ zní mnohem víc jako trailer na jeho příští politický thriller – Jak Rajchl vyhlásil všem válku a Naxeru si k žalobám i obhajobě najal 🎬😂

2/3 Ve skutečnosti jde jen o analytickou jednotku, která má sdílet informace o kyberútocích a hybridních hrozbách mezi státy EU.

Cílem je efektivněji čelit hrozbám, jako jsou kybernetické útoky nebo hybridní hrozby, a posílit tak bezpečnostní autonomii Unie.

2/2 Člověk, jehož ekonomické předpovědi jsou přesné asi jako horoskop v Blesku, teď bude dohlížet na rozpočet státu.

To už chybí jen, aby v čele výboru pro zdravotnictví byla homeopatka a v čele výboru dopravy někdo, kdo věří, že dálnice vznikají spontánní fotosyntézou.

4/4 A perlička na závěr: „Do vás půjdu! Na-naplno!“
To už nezní jako politik, to zní jako influencer před první reklamní spoluprací, nebo jako nadržený pornoherec po druhé dávce viagry. 😂

3/4 Když pak dodá, že všechno vysoudí a dá to na charitu, je to dokonalé finále:
Robin Hood z Telegramu, který místo luku má status na Facebooku a PowerPoint s nápisem “Důkazy”. 🏹💻

2/4 „Já se postarám, aby skončili ve vězení!“ — ano, jistě, právník-mstitel, co bojuje proti zlu z obýváku s prázdnou konvicí na kafe a selfie kamerou. 🦸‍♂️📱

A to morální drama! „Nepodporuju násilí, ale je těžké se udržet.“
To už je skoro Rajchl vs. vlastní nervy — coming soon na Netflixu. 🍿

2/2 Mearsheimera také milují antisemité. Je totiž spoluautorem kontroverzní knihy „Izraelská lobby a americká zahraniční politika“.

V ní tvrdí, že mocná lobby ovlivňuje politiku USA na Blízkém východě v neprospěch amerických zájmů.

15/15 Během roku 2024 probíhala ve Finsku intenzivní politická debata o tom, zda by se Yle měla soustředit pouze na zpravodajství a vzdělávání a omezit zábavní pořady, které konkurují komerčním médiím.

Pravicové strany a komerční média argumentovaly, že Yle narušuje trh.

14/15 Ve Finsku se po zavedení daně Yle v roce 2013 debata soustředila spíše na rozsah a obsah vysílání veřejnoprávní společnosti Yleisradio (Yle) a na snahy o omezení jejího rozpočtu.

13/15 Tento krok byl ostatními stranami a médii ostře kritizován jako pokus o politické vměšování a cenzuru. Ačkoli byl návrh zamítnut, ukázal rostoucí tendence zasahovat do nezávislosti médií.

12/15 V roce 2020 se strana Švédští demokraté pokusila předvolat vedení SVT a SR před parlamentní výbor pro kulturu, aby vysvětlili obsah dvou reportáží.

11/15 Politici z těchto švédských nacionalistických a populistických stran opakovaně obviňují veřejnoprávní média (SVT a SR) z neobjektivity a levicového zaměření.

Argumentují, že média nedávají dostatečný prostor jejich názorům a že by měla být zavedena přísnější kontrola jejich obsahu.

10/15 Ve Švédsku se po zavedení mediální daně v roce 2019 stal hlavním tématem rostoucí politický tlak na veřejnoprávní média.

Tento tlak přichází zejména od pravicově populistických a nacionalistických stran, jako jsou Švédští demokraté.